Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer.
Paolo Biscari a jeho kolegové z Politecnico di Milano Physics Department nyní tvrdí, že toto dílo umožňuje předvídat, jak budou krystaly měnit svůj tvar při působení vnějších sil. Ve své práci popisují, jak mohou být jednotlivá uspořádání krystalové mřížky spojena s body v hyperbolickém prostoru. Dalo by se říct, že krystal se při deformaci mění z jednoho démona (či anděla) na jeho souseda. Nový model slibuje, že se stane užitečným nástrojem pro studium a numerickou simulaci mikroskopických jevů v plastických materiálech, umožní navrhovat nové materiály i optimalizovat jejich výrobu v mikroměřítku.
Zdroj: Politecnico di milano/Phys.org
R. Baggio et al, Landau-Type Theory of Planar Crystal Plasticity, Physical Review Letters (2019). DOI: 10.1103/PhysRevLett.123.205501
Circle limit IV (Heaven and Hell) (1960) – Maurits Cornelis Escher (1898-1972). Licence obrázku: CC Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0)
Poznámky PH:
Působí to (alespoň takto napsáno, výtah z tiskové zprávy) trochu jako kejklířství, ale ve Physical Review Letters si publikované věci vybírají.
Jinak v souvislosti s Escherem stojí za to připomenout známou a i v češtině vyšlou knihu Gödel, Escher, Bach (Argo a Dokořán 2012, 2013). I když jak autor Douglas Hofstadter vysvětluje, nešlo mu o to, že by malířství, hudba a matematika měly společné prvky, ale že tvorba všech těchto tří autorů významně využívá aspekt autoreference.
Viz také úryvek z knihy: Z Gödelova důkazu nevyplývá, že se člověk liší od stroje
