Archiv článků: fyzika

S pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt ESA a NASA, nalezl mezinárodní tým vědců z Oddělení astronomie při Stockholmské univerzitě v raném vesmíru mnohem více černých děr, než bylo dosud známo. Nové výsledky mohou pomoci vědcům pochopit, kterak supermasivní černé díry vznikly. Vědci dnes …

Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …

Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse. Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to. …

Po dvouvrstvém grafenu s pootočením o magický úhel 1,1 stupňů se možná slávy dočká další grafenová struktura – „kosočtverečný“ pětivrstvý grafen. Fyzici z MIT a jejich kolegové vytvořili pětiproudou superdálnici pro elektrony, která by mohla umožnit vznik ultraúčinné elektroniky a dalších zařízení. Konkrétně byla realizace provedena v grafenu s 5 …

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR zveřejnili dnes v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum. Výzkumníci …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …