Archiv článků: fyzika

Barvy: Pigmenty vs. povrchové struktury

Jak je však možné, že si někteří zkamenělí brouci zachovávají svoji barvu po miliony let? Američtí a švýcarští fyzici vyvinuli spolu s kolegy ze Saudské Arábie nový způsob, jak vytvořit strukturální barvy, které se nemění v závislosti na úhlu pozorování. Takové barvy nejsou vytvářeny použitím barevných pigmentů, ale zvláštní povrchovou …

více »

Stephen Hawking o informaci v černé díře

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podle Feynmana neexistuje jen jediná historie, ale mnoho různých možných historií; každá má svou pravděpodobnost. David Shukman: Nobelova cena za fyziku se uděluje, pokud se teorie „osvědčí“, což v praxi znamená, že je potvrzena nezvratným důkazem. Například už v šedesátých letech předpověděl Peter Higgs a další vědci existenci částice, která …

více »

Deuterid lithia, vodíková bomba a fúze

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …

více »

Struny: čekání na matematika

Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …

více »

Krystalografové si posvítili na nejlehčí atomy v nejmenších krystalech

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která …

více »

Úvod do smyčkové kvantové gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Smyčková kvantová gravitace je snaha o skloubení obecné relativity s kvantovou teorií. Je to umírněný pokus, neboť vychází jenom z hypotéz, které jsou v obou teoriích již obsaženy, pouze je vhodným způsobem přepisuje do podoby, aby byly navzájem slučitelné. Důsledky jsou však radikální: poskytují další hlubokou proměnu našeho pohledu na strukturu reality. Je …

více »

Blízko absolutní nuly teče elektrický proud po kapkách

Christian Ast a jeho kolegové z Ústavu Maxe Plancka nakonec dokázali přimět elektrony, aby se chovaly jako kvanta – oddělené částice. Při teplotě kolem 0,015 stupňů nad absolutní nulou se, jak zaznamenal STM mikroskop, elektrický proud rozdělil na jednotlivé elektrony a namísto toku začal „odkapávat“. Jakkoliv je STM mikroskop extrémně …

více »

Temné hmoty prý může ubývat

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jako kdyby temná hmota nebyla dost záhadná sama o sobě, prý se navíc může rozkládat. V době krátce po velkém třesku jí bylo o 2-5 % víc než dnes. K takovému závěru došli ruští vědci analyzující data ze sondy Planck, zejména mapy teplotních odchylek reliktního záření. Tato data umožňují vypočítat …

více »

Zemřela Vera Rubinová, naměřila temnou hmotu

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Ve věku 88 let zemřela americká astronomka Vera Rubinová, která se zabývala rotací galaxií. S odvoláním na jejího syna o tom dnes informovala agentura AP. Vědecké objevy Rubinové jsou považovány za silný důkaz existence takzvané temné hmoty. Vědkyně zemřela v neděli přirozenou smrtí, oznámil dnes její syn Allan. Rubinová se …

více »