autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna.
Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton byla publikována už letos v lednu, stávající měření jsou ale mnohem přesnější. Aktuálně zjištěné číslo 2,7928473441(42) vzhledem k počtu platných číslic odpovídá změření obvodu Země s přesností na 4 cm. U protonu se podobné přesnosti měření podařilo dosáhnout už v roce 2014.
Použité antiprotony byly vyrobeny v CERNu v roce 2015. Ve vakuu se je podařilo udržet při životě 405 dní, což je prozatím rekord (šlo údajně o vakuum obsahující 10krát méně částic, než je v mezihvězdném prostoru). Některé z 16 studovaných antiprotonů byly uchovávány při teplotě blízké absolutní nule, ale ne všechny – to tedy nebylo podmínkou jejich životnosti.
Výsledky tak zatím potvrzují standardní model částicové fyziky včetně symetrie CPT (náboj-parita-čas). Zajímavé je (poznámka PH), že původní text hodnotí takový výsledek spíše jako zklamání; pokud totiž existuje plná symetrie, nedokážeme vysvětlit, proč minimálně v naší části vesmíru hmota nad antihmotou tak výrazně převládá (první autor studie Christian Smorra v komentáři doslova tvrdí: „Asymetrie musí někde existovat.“). Autoři výzkumu si nicméně pochvalují, že tak přesné měření je umožněno významným pokrokem z hlediska používaných metod a hodlají výsledky dále zpřesňovat.

Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Dalo by se argumentovat: V těch částech vesmíru (multiverza), kde nepřevládá jedna z forem, se vše anihiluje a nevzniknou hvězdy, planety, život, inteligence. Takže ačkoliv je tak totální převládnutí hmoty nad antihmotou, jako pozorujeme kolem sebe, strašlivá náhoda, nic jiného kolem sebe pozorovat nemůžeme – to bychom neexistovali.

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Proč se samci hnědé vdovy nechávají sežrat?

Hnědá vdova je jedovatý pavouk snovačka Latrodectus geometricus. U jeho samců bylo přitom nyní pozorováno …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close