Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …
více »
Za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) významné poznatky o vzdáleném vesmíru. Nová studie má přinášet dosud jedno z nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru vůbec. Podle výzkumu Liora Shamira z Kansas State University se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených v rámci průzkumu JSWT Advanced Deep …
více »
Hmota v mezigalaktickém prostoru je rozložena v rozsáhlé síti vzájemně propojených vláknitých struktur (filamentů), souhrnně označovaných jako kosmická pavučina (síť; web). Díky stovkám hodin pozorování se nyní mezinárodnímu týmu podařilo získat unikátní snímek kosmického vlákna uvnitř této sítě, které spojuje dvě aktivně se formující galaxie z doby, kdy byl vesmír …
více »
Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …
více »
Vědci objevili dosud nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze. Disková galaxie přezdívaná REBELS-25 ukrývá struktury jako současné galaxie, přitom se na ni díváme v podobě, kterou měla pouhých 700 milionů let po vzniku vesmíru. To je překvapivé, protože podle našich současných znalostí o vzniku galaxií jsou rané galaxie na pohled chaotičtější. …
více »
Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů – tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let. Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, …
více »
Jak temný, respektive naopak světlý, je hluboký vesmír? Astronomové možná konečně odpověděli na tuto dlouholetou otázku, když využili možností a vzdálené pozice sondy NASA New Horizons a provedli dosud nejpřesnější přímé měření celkového množství světla, které vesmír generuje. Více než 18 let po startu a 9 let po průzkumu Pluta …
více »
Vedle temné energie, která vysvětluje zrychlující se rozpínání vesmíru, mohla v éře následující po velkém třesku působit i raná temná energie. Nová studie vědců z MITu a dalších institucí navrhuje, že tato síla by mohla vysvětlit dvě z největších hádanek v současné kosmologii. Jednou ze záhad je „Hubbleovo napětí“ (tension), …
více »
Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …
více »
Tři rodiny původu hvězdokup byly nazvány Collinder 135 (Cr135), Messier 6 (M6) a Alpha Persei. Mezinárodní tým astronomů pod vedením Vídeňské univerzity tvrdí, že rozluštil historii vzniku mladých hvězdokup, z nichž některé můžeme v noci pozorovat pouhým okem. Tým, který vedli Cameren Swiggum a João Alves z Vídeňské univerzity a …
více »
Sciencemag.cz
