Archiv článků: galaxie

Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin – z neutronů helia

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …

více »

Záhada vyřešena? Objevili polovinu skrývajícího se vodíku

Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …

více »

Asymetrie galaxie v Andromedě mate kosmology

Galaxie v Andromedě je obklopena souhvězdím trpasličích galaxií, které jsou uspořádány velmi asymetricky, „šikmo“. Analýza kosmologických simulací odhalila, že tento stupeň asymetrie se vyskytuje pouze u 0,3 % podobných systémů, což ukazuje nápadnou odchylku od současného kosmologického paradigmatu. Prostorové rozložení galaxií poskytuje zásadní poznatky o kosmologii a fyzice temné hmoty. …

více »

Galaxie umírají dříve, než by vyplývalo z modelů

Webbův dalekohled zaznamenal zastavení tvorby hvězd už 700 milionů let po velkém třesku. Mezinárodní tým pod vedením vědců z University of Geneva ukázal, že červené a mrtvé galaxie lze nalézt jen. 700 milionů let po velkém třesku; naznačuje to, že galaxie přestávají tvořit hvězdy dříve, než předpovídají současné modely. Dlouhou …

více »

V okolí černé veledíry objevili existenci skryté populace asi deseti tisíc menších černých děr

Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …

více »

Webbův dalekohled zjistil záhadu: Galaxie v hlubokém vesmíru preferují rotaci stejným směrem

Za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) významné poznatky o vzdáleném vesmíru. Nová studie má přinášet dosud jedno z nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru vůbec. Podle výzkumu Liora Shamira z Kansas State University se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených v rámci průzkumu JSWT Advanced Deep …

více »

Astronomové pořídili přímý snímek vesmírné pavučiny ve vysokém rozlišení

Hmota v mezigalaktickém prostoru je rozložena v rozsáhlé síti vzájemně propojených vláknitých struktur (filamentů), souhrnně označovaných jako kosmická pavučina (síť; web). Díky stovkám hodin pozorování se nyní mezinárodnímu týmu podařilo získat unikátní snímek kosmického vlákna uvnitř této sítě, které spojuje dvě aktivně se formující galaxie z doby, kdy byl vesmír …

více »

Temná hmota by mohla hvězdám zajistit nesmrtelnost

Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …

více »

Objevili nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem

Vědci objevili dosud nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze. Disková galaxie přezdívaná REBELS-25 ukrývá struktury jako současné galaxie, přitom se na ni díváme v podobě, kterou měla pouhých 700 milionů let po vzniku vesmíru. To je překvapivé, protože podle našich současných znalostí o vzniku galaxií jsou rané galaxie na pohled chaotičtější. …

více »

Dalekohledy ESO zachytily dosud nejpodrobnější infračervené mapy Mléčné dráhy

Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů – tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let. Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, …

více »