Archiv článků: galaxie

Galaxie si mohou se svým okolím vyměňovat hmotu především díky galaktickému větru, který vzniká při explozích hvězd. Prostřednictvím přístroje MUSE na dalekohledu Very Large Telescope (provozuje ESO) se astronomům podařilo galaktický vítr nyní podrobně zmapovat a přitom pozorovat vznik mlhoviny kolem galaxie. Výsledky vědců z (mj.) CNRS a l’Université Claude …

Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …

Vznikl mimořádně detailní atlas hvězdných porodnic v blízkém vesmíru. Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s …

Má jít o argument nebo dokonce důkaz pro „skutečnou“ existenci temné hmoty, alternativní teorie jev údajně vysvětlit nedokážou. Rotace příčky Mléčné dráhy má podle nového výzkumu podstatně zpomalovat. Mléčná dráha patří mezi tzv. spirální galaxie s příčkou. Přes ni jsou propojena spirální ramena; příčku Mléčné dráhy tvoří miliardy hvězd, příčka …

Co se stane, když mapu rozložené temné hmoty položíme na mapu běžné hmoty. Zčásti se překrývají, ale… O podstatě temné hmoty nic nevíme, nejsme si jisti ani její samotnou existencí. Tu jsme odvodili z jejího pozorovaného gravitačního vlivu (tedy z rozdílů mezi pozorovanou gravitací a viditelnou hmotou). Na tomto základě …

Astrofyzikové si dosud příliš nevědí rady s problémem reionizace vesmíru. Po velkém třesku se vesmír nacházel v horkém stavu, kdy většina protonů a elektronů existovala vedle sebe. Jak vesmír chladl, spojovaly se do atomů vodíku. Jenže ačkoliv vesmír chladne dál, mezitím došlo cca 1 miliardu let po velkém třesku (nebo …

Pokud bychom kondici vesmíru popisovali podle rychlosti, s níž vznikají nové hvězdy, pomyslný vrchol nastal už před asi 10 miliardami let, tedy krátce po velkém třesku v éře označované jako kosmické poledne. Následné období můžeme dokonce chápat už jako úpadek, a to i přesto, že jediná nám známá inteligence/civilizace vznikla …

Co se při srážce dvou galaxií stane s černými děrami v jejich centru? Až dosud se předpokládalo, že narušení aktuálního stavu způsobí, že více hmoty se dostane do dosahu černých děr a jejich aktivita se v důsledku kolize zvýší (a to i když nedojde k samotného fúzi černých děr). To …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …