Výzkum vědců z NASA a japonské Osaka University naznačuje, že bludných, osamělých planet je mnohem více než těch, které obíhají kolem hvězd. Výsledky naznačují, že vesmírný dalekohled NASA Nancy Grace Roman, který má být vypuštěn v květnu 2027, by mohl objevit zhruba 400 potulných světů o hmotnosti Země. A nová …
více »Nová teorie vysvětluje rychlý vznik velmi hmotných černých děr
Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí? Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan …
více »Chování černých děr předpoví srážku galaxií – a naopak
Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem. Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. …
více »Webbův dalekohled našel nejstarší vlákna kosmické pavučiny
Kosmická pavučina (vlákna, web, strands, filaments…) je nejrozsáhlejší uspořádanou strukturou, kterou dokážeme pozorovat ve známém vesmíru. Jde o jednotku ještě „nad“ galaktickými kupami. Předpokládáme, že tyto struktury byly zpočátku tenké a teprve postupem času mohutněly („zvýrazňovaly se“) spolu s tím, jak gravitace přitahovala hmotu k sobě. Astronomové využívající Vesmírný dalekohled …
více »NASA: Průhlednost raného vesmíru způsobily galaxie
Analýza nových pozorování z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba vede k závěru, že galaxie existující asi 900 milionů let po velkém třesku vydávaly tolik světla, aby zahřály a ionizovaly plyn ve svém okolí, což způsobilo jeho zprůhlednění. Na základě údajů z Webbova dalekohledu vědci také prozkoumali, jak se bubliny průhledného plynu …
více »Poprvé se podařilo rozlišit dvě superhmotné černé díry v páru
V centrech většiny galaxií se nacházejí superhmotné černé díry s hmotností řádově miliard Sluncí. Astronomové je pozorují jako jasná galaktická jádra (kvasary/blazary), kde supermasivní černá díra pohlcuje hmotu z víru kolem obíhající hmoty (akreční disk). Galaktické jádro jasně září v prakticky celém elektromagnetickém spektru a produkuje i intenzivní výtrysky hmotných …
více »Nový model vysvětluje rychlost vzniku hvězd v nejstarších galaxiích
Nedávná pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v rozporu se stávající kosmologickými modely zjistila, že již v první půl miliardě let po velkém třesku ve vesmíru existovala řada velmi hmotných galaxií – tedy takových, které se skládaly z velkého množství hvězd. Astrofyzici z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se nyní pokusili tuto …
více »Problém: Velmi staré galaxie jsou zřejmě ještě hmotnější
První výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačily, že galaxie v raném vesmíru (=nejvzdálenější pozorované galaxie) jsou někdy hmotnější (=příliš velké), než předpovídají současné kosmologické modely. Podle převládajícího modelu (ΛCDM – lambda znamená kosmologickou konstantu, tedy cca. temnou energii, CDM je chladná temná hmota) přitom v raném vesmíru nebylo dost času …
více »Temná hmota může tvořit i temné atomy
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii
Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …
více »