Galaxie Gz9p3 pozorovaná pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Vlevo: přímé snímky ukazují dvojité jádro v centrální oblasti. Vpravo: Obrysy světelného profilu odhalují protáhlou kupovitou strukturu vzniklou splynutím galaxií. Kredit: University of Melbourne

Webbův dalekohled znovu ukázal podivně vyspělý obraz raného vesmíru

Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) opět odhalují galaxie hmotnější a vyspělejší, než se pro tak brzkou dobu vesmíru předpokládalo.

Nová studie popisuje podrobné pozorování jedné z nejstarších známých galaxií Gz9p3. Označení souvisí s tím, že její má rudý posuv má hodnotu z = 9,3. V Hubbleově vesmírném dalekohledu se tato galaxie jevila ještě jenom jako světlý bod, nyní JWST dokázal tento objekt prozkoumat naopak už celkem detailně.
Ukázalo se, že že Gz9p3 je mnohem hmotnější a vyspělejší, než se pro tak mladý vesmír (poznámka PH: zde se uvádí stáří 510 milionů let, jindy původní TZ mluví o to, že už jsme v prvním půlmiliardě let věku vesmíru) očekávalo, a obsahuje již několik miliard hvězd. Jedná se o zdaleka nejhmotnější potvrzený objekt z této doby, hmotnost Gz9p3 byla vypočtena jako desetkrát větší než v případě jakékoli jiné galaxie z tak raného stádia vesmíru.
Ze složitého tvaru galaxie Gz9p3 navíc vyplývá, že již vznikla splynutím starších galaxií. Jde tak rozhodně o jednu z nejstarších (nebo vůbec nejstarší) pozorovanou fúzi. (Další důkaz fúze: Když se dva objekty tohoto typu spojí, odhodí při tom část hmoty, což se JWST také podařilo zachytit.)
Studie dále popisuje populaci hvězd, které tvoří splývající galaxie. Pomocí JWST byli vědci schopni prozkoumat spektrum galaxie. Při použití pouhého zobrazování většina studií velmi vzdálených objektů ukazuje pouze velmi mladé hvězdy, protože tyto mladší hvězdy jsou jasnější, a jejich světlo tak v datech převládá. Pomocí spektroskopie je ale možné získat detailnější pozorování a rozlišit populace hvězd různého stáří.
Překvapením byla i samotná početná populace vyvinutých starších hvězd. Je jich hodně, navíc obsahují mj. křemík, uhlík a železo. Tudíž problém představuje nejen velikost raných galaxií, ale také rychlost, s jakou vyrostly do tak „chemicky vyspělého“ stavu.
Izolované galaxie budují svou populaci hvězd jen „zevnitř“ ze svých zásobáren plynu, tento způsob hvězdotvorby bývá ale pomalý. Naopak interakce mezi galaxiemi mohou přivádět další plyn, který poskytuje palivo pro rychlou tvorbu hvězd, a splynutí galaxií poskytuje ještě rychlejší kanál pro akumulaci a růst hmoty. Všechny větší galaxie v současném vesmíru mají za sebou fúze, Mléčná dráha v tomto ohledu není výjimkou.
Nový výsledek i další pozorování pomocí JWST nutí astrofyziky upravit své modelování raných stadií vesmíru. Neznamená to, že by současná mainstreamová kosmologie musela být chybná, ale naše chápání rychlosti vzniku galaxií pravděpodobně ano.

Kristan Boyett et al, A massive interacting galaxy 510 million years after the Big Bang, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02218-7
Zdroj: University of Melbourne / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Webbův dalekohled nabízí první pohled do nitra exoplanety

Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu …

6 comments

  1. Těžko uvěřit, že tu před velkým třeskem nebylo nic, zároveň vědce udivuje tak velký objekt, není náhodou řešení v tom, že velký třesk byl sice velký a započal cosi nového, ale před tímto třeskem tu mohl být také vesmír, i když trochu jiný. Pak by tyto objekty, které neodpovídají tomu co vědci ví, mohli pocházet z toho vesmíru před velkým třeskem, né všechno muselo být velkým třeskem zrestartováno…

  2. Aleš Bosák

    Pred velkym treskem neexistoval cas a prostor a tim padem vesmir tak, jak ho zname.

  3. Diferenciální rovnice pro rozpínání vesmíru nemá singulární řešení. Vesmír nemohl začít ze singularity. Z počátečních podmínek této rovnice mohl vesmír započat z libovolně velkého rozměru. Počáteční podmínky určuje experiment. Je možné, že šlo o raný objekt o velikosti Planckovy délky.

  4. Radim Kaufmann (Radotín)

    neni hmota ve vesmiru konstantni? muselo ji byt stejne mnozstvi i na zacatku, ne?

  5. Vladimír Matějka

    Pokud je vesmírná hmota konstantní, po skončení rozpínání vesmíru dojde k jeho smršťování do bodu 0 a opět se bude opakovat velký třesk.

  6. Prof. Kulhánek prohlásil:
    „Vše co jsme si v minulosti mysleli o vesmíru se ukázalo chybné.“
    Já: Víra do vědy nepatří, spíše pochybnost. Snad ještě dožiju změnu paradigmatu 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close