Nedávná pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v rozporu se stávající kosmologickými modely zjistila, že již v první půl miliardě let po velkém třesku ve vesmíru existovala řada velmi hmotných galaxií – tedy takových, které se skládaly z velkého množství hvězd. Astrofyzici z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se nyní pokusili tuto …
více »Problém: Velmi staré galaxie jsou zřejmě ještě hmotnější
První výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačily, že galaxie v raném vesmíru (=nejvzdálenější pozorované galaxie) jsou někdy hmotnější (=příliš velké), než předpovídají současné kosmologické modely. Podle převládajícího modelu (ΛCDM – lambda znamená kosmologickou konstantu, tedy cca. temnou energii, CDM je chladná temná hmota) přitom v raném vesmíru nebylo dost času …
více »Temná hmota může tvořit i temné atomy
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii
Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …
více »Kvasary mají vznikat při srážkách galaxií
Kvasary, velmi silně zářící objekty, známe už asi 60 let, jejich podstatě ale dosud přesně nerozumíme. Podle převládající teorie jde o aktivní jádra velmi starých galaxií (protože mají obrovský rudý posuv, jsou od nás tedy vesměs velmi daleko), kdy záření vzniká v důsledku toho, jak obří černá díra ve středu …
více »Šest velmi starých a hmotných galaxií neladí s kosmologickými modely
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil snímek několika velmi starých galaxií. Na to, že se jedná o situaci krátce po velkém třesku, jsou tyto galaxie velmi velké/hmotné. Pro současnou kosmologii představují tyto výsledky problém. Michael Boylan-Kolchin z Texaské univerzity v Austinu ve studii publikované v Nature Astronomy zkoumal celkem 6 galaxií. …
více »Galaxie COS-87259 přetéká prachem a tvoří hvězdy 1000krát rychleji než Mléčná dráha
Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …
více »Mléčná dráha je na svou kosmologickou stěnu příliš velká
Kosmologická stěna (wall) je zploštělé uspořádání galaxií obklopujících danou galaxii. Charakteristické pro tyto struktury bývají prázdné oblasti na obou stranách (poznámka: míněno zřejmě jako pod a nad příslušnou rovinou). Nový výzkum ukazuje, že Mléčná dráha by mohla mít oproti jiným dosud zkoumaným galaxiích jednu zvláštnost. Prázdné prostory v kosmologické stěně …
více »Halo Mléčné dráhy sahá až skoro ke galaxii v Andromedě
Astronomové objevili ve vnějším halo Mléčné dráhy více než 200 vzdálených hvězd typu RR Lyrae. Jedná se o pulzující proměnné hvězdy někdy označované také jako krátkoperiodické cefeidy. Tyto hvězdy jsou dobře použitelné jako standardní svíčky, tj. z jejich jasu lze odvodit i jejich vzdálenost. Díky tomu se daly určit i …
více »Nespočet osamělých hvězd bloudí mezi galaxiemi už odedávna
Tak jako existují planety bez hvězd, totéž platí i pro hvězdy bez galaxií. V obřích kupách stovek či tisíců galaxií bloudí mezi galaxiemi nespočet hvězd, které nejsou gravitačně vázány na žádnou galaxii v kupě a vyzařují slabý opar. Nutně vzniká otázka, jak se vůbec hvězdy v kupě tak rozptýlily. Několik …
více »
Sciencemag.cz
