Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »Nejstarší galaxie se otáčely pomalu
Všechny známé galaxie rotují, obvykle velmi svižně – např. Mléčná dráha se na okrajích otáčí rychlostí přes 200 km/s. Astronomové však zatím nechápou, jak galaxie těchto rychlostí dosahují. Nabízí se zkusit měřit rychlosti rotace různě starých galaxií; navíc vedle stáří samotné galaxie (doba od jejího vzniku) může hrát roli i …
více »Mezi kupami galaxií jsou opravdu obří vlákna horkého plynu
Srážky galaxií už známe, ale jak je tomu v případě celých kup galaxií (cluster)? Nové pozorování rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, by mohlo přispět i k řešení záhady temné hmoty. „Chybějící hmotu“ se většinou snažíme vysvětlovat pomocí temné hmoty (konkurenční přístup: úprava gravitačních rovnic). Při pátrání po temné hmotě …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »Záhadné vlnění v Mléčné dráze způsobila prolétající trpasličí galaxie
Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) a naši galaxii rozhoupala, když se před stovkami milionů let let obě k sobě přiblížily. Hlavní autor příslušné studie, astronom Paul …
více »Vichry raných černých děr byly mnohem silnější
Během prvních miliard let existence vesmíru byly větry, které vytvářely supermasivní černé díry v centrech galaxií, mnohem častější a silnější než větry pozorované v dnešních galaxiích, které vznikly zhruba o 13 miliard let později. Nejstarší větry byly tak silné, že zpomalovaly růst supermasivních černých děr, z nichž vycházely. Takové jsou …
více »Fúze galaxií mohou ukončit hvězdotvorbu
Při pozorování nově vznikající galaxie SDSS J1448+1010 pomocí soustavy dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) vědci zjistili, že galaxie přestala tvořit hvězdy ne proto, že by spotřebovala všechen plyn, ale proto, že většina jejího paliva byla vyvržena ze systému při splynutí s jinou galaxií. Tento …
více »Teleskop ESO/VLT zachytil srážku dvou galaxií
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře vyfotografoval následek mohutné kosmické kolize – obří galaxii NGC 7727, která vznikla spojením dvou menších galaxií. Proces jejich sloučení započal asi před miliardou let a uprostřed nově utvořené galaxie se stále nachází nejbližší známý pár superhmotných černých děr. Ten je rovněž předurčen k splynutí do …
více »Pozorování prvních galaxií odhalí, kdy skončilo kosmické temno
Astronomové sestavili seznam 88 vzdálených galaxií, které chtějí pozorovat pomocí dalekohledu JWST. Některé jsou staré méně než 200 milionů let. Poznámka: Tedy abychom se v tom vyznali, co je staré/mladé – prostě galaxie, které jsou od nás natolik vzdálené, že je vidíme ve stavu méně než 200 milionů let po …
více »Pátrání po temné hmotě v Peci
Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …
více »