Archiv článků: genetika

CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů

Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »

Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

více »

Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita

Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …

více »

Co když člověka nakazí dva různé kmeny koronaviru?

V Brazílii byl zaznamenán případ dvou lidí, kteří byli současně infikováni dvěma různými variantami SARS-CoV-2 (doi: https://doi.org/10.1101/2021.01.21.21249764, medRxiv). V uvedeném případě souběžná nákaza žádné zvláštní zhoršení nepřinesla a oba lidé se vyléčili bez nutnosti hospitalizace. Maitreyi Shivkumar na The Conversation analyzuje tuto situaci obecně. Souběžná infekce u jiných druhů respiračních …

více »

K čemu je DNA složená do kvádrů

Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …

více »

Objev nového genu pšenice umožní využít vlastnosti jejích planých příbuzných

Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli také odborníci z našeho olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Dědičná informace …

více »

Jak funguje včelí virus

Uvolnění genomu z proteinového obalu je jedním z kritických kroků pro úspěšnou infekci buňky virem. Karel Škubník a jeho vědečtí kolegové, pod vedením strukturního virologa Pavla Plevky z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity, objevili nové poznatky týkající se mechanismu uvolnění genomu včelích virů. Vyvrátili tak dosavadní představy o chování včelích …

více »

Evoluční genetika duševních poruch

Lidé se schizofrenií či autismem mají daleko méně potomků než jejich zdraví sourozenci, muži ještě méně než ženy. Sestry postižených jedinců mívají mírně zvýšený počet dětí, možná jako kompenzaci, ale bratři jich mají méně. Výběr by měl silně pracovat proti těmto poruchám. Nejpravděpodobnější evoluční vysvětlení zní, že výběr je v …

více »