Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …
více »I za hemeroidy mohou asi geny
Hemeroidy představují velmi nepříjemné a u starších lidí současně rozšířené onemocnění. Bylo navrženo mnoho mechanismů, které by mohly jejich vznik vyvolávat – obezita, sedavý životní styl, nízký příjem vlákniny nebo poruchy vyprazdňování (průjem i zácpa). Tenghao Zheng z Monash University je hlavním autorem studie, která se zaměřila na možné genetické …
více »Nový genotyp třešní zvýší jejich produkci
Česká republika má dlouholetou tradici v pěstování třešní. Některé odrůdy jsou známé po celém světě. Zdejší výzkumníci nyní nalezli univerzální opylovač, který má výrazně pomoci pěstitelům třešní – ušetří jejich čas, peníze a zvýší produkci. Na unikátním projektu pracovali specialisté z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v rámci …
více »CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů
Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …
více »Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom
Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …
více »JCVI-syn3A: Syntetická buňka se 492 geny normálně roste a dělí se
Craig Venter, který na sebe upozornil hlavně během projektu sekvenování lidského genomu na přelomu tisíciletí, se v dalších letech mj. zaměřil na konstrukci minimálního organismu – jinak řečeno, osekat z genomu nejjednodušších bakterií (míněno: bakterií s nejmenším genomem) co nejvíce genů a dostat tím minimální sadu nezbytnou pro život. V …
více »Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí
Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …
více »Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita
Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …
více »Co když člověka nakazí dva různé kmeny koronaviru?
V Brazílii byl zaznamenán případ dvou lidí, kteří byli současně infikováni dvěma různými variantami SARS-CoV-2 (doi: https://doi.org/10.1101/2021.01.21.21249764, medRxiv). V uvedeném případě souběžná nákaza žádné zvláštní zhoršení nepřinesla a oba lidé se vyléčili bez nutnosti hospitalizace. Maitreyi Shivkumar na The Conversation analyzuje tuto situaci obecně. Souběžná infekce u jiných druhů respiračních …
více »K čemu je DNA složená do kvádrů
Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …
více »