Archiv článků: genetika

Vědci z výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy se pokusili odpovědět na otázku, jaký je vztah mezi neplodností a cukrovkou. A jak tato nemoc ovlivňuje reprodukci i v následujících generacích. Obě onemocnění patří mezi tzv. civilizační choroby. Z globálního pohledu trpí diabetem 370 milionů lidí a jejich počet narůstá. …

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …

Pamatujete si na Hayerdahlovu plavbu s vorem Kon-Tiki? Ve prospěch Heyardahlem navržené migrace hovoří jen směr mořských proudů a tuhle možnost vědci nikdy nebrali moc vážně. Ovšem co naopak? Z Velikonočního ostrova (Rapa Nui) to je k jihoamerickému pobřeží nějakých 2 200 km a když už Polynésané přepluli celý Tichý …

Naděje pro lidi s ALS a Huntingonovou chorobou? Metoda CRISPR-Cas9 se standardně používá k vystřihování sekvencí z DNA. Vědci z University of California v San Diegu nyní v časopisu Cell publikovali i pokus využít CRISPR také k úpravám RNA (tzv. RCas9) Podařilo se jim proces provést i v živých buňkách …

Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …

MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu mohou fungovat jako genový počátek. Týmy Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Kristiana Vlahovička z Univerzity Záhřeb popsaly unikátní evoluční mechanismus. V článku v časopise Genome Research ukazují, jak skrze tzv. mobilní elementy probíhá recyklace genetického …

Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky …

Nástroj, který dokáže předvídat chyby vznikající při metodě editování genů CRISPR, vyvinuli vědci na University of Texas v Austinu. Výsledky publikované v časopisu Cell se pokládají za významné, protože se tím umožní využít CRISPR pro bezpečnou úpravu individuálních genomů. Nástroj CRISPR, který vystříhává určité určené varianty genu a v konečném …