Vánoce jsou mj. svátky opilství a obžerství, i to lze však pojmout vědecky! Výsledky nového výzkumu praví, že za specifickou chuť některých známých belgických piv, jako jsou piva trapistická a styl gueuze, jsou zřejmě alespoň částečně odpovědné i speciální kvasinky. Genetické analýzy ukázaly, že tato piva kvasí kříženec klasických kvasinek …
více »Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …
více »Současný chromozom Y má ukazovat události staré 2 500 let
Genetici se pokusili o rekonstrukci historie Japonska jen ze současné genetické situace, bez analýzy fosilní DNA. Kolem r. 300 př. n. l. došlo v Japonsku v významné změně. Původní kultura Džomon (Jomon) byla po příchodu další migrace z Korejského poloostrova vystřídána kulturou Jajoi (Yayoi). Dnešní Japonci jsou potomky nositelů kulturu …
více »Barvoslepí opičáci ukazují, jak komplikovaná může být evoluce
Savci jsou potomky plazů, kteří světu vládli před nástupem dinosaurů. Tihle všemožní terapsidi a cynodonti v triasu nejspíš viděli barevně. Pak ale po nástupu dinosaurů došlo k tomu, že se z hrdých predátorů staly jakési noční myši (pokud tedy savci nevznikli z cca neznámých druhů cynodontů podobným myším, zatímco hrdí …
více »Co nám může říct studium nesmrtelného psího nádoru?
Celkem proslulý přenosný psí nádor, respektive „jednobuněčný pes“, nám prý může pomoci i při studiu nádorů lidských, a to včetně možných strategií boje s rakovinou. Nádor (canine transmissible venereal tumor, CTVT), který si psi předávají navzájem, je spíše parazitem (nejde o buňky vlastního těla, i když stejného druhu), ale označení …
více »Olomoucký výzkum pomůže obohatit pšenici o vzácné geny jejích divokých příbuzných
Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops …
více »Nová genová terapie Huntingtonovy choroby vstupuje do klinických studií
Právě před deseti lety, v létě 2009, se ve výzkumném Centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově narodila první transgenní samice miniaturního prasete. Do její genetické informace byl začleněn mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, …
více »Snazší vkládání DNA umožní další vývoj buněčných továren
Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »Gen Prdm9 a neplodnost
České myši (a čeští genetici) pomáhají poznávat tajemství štěpení DNA při tvorbě spermií. Nositelka našich genů – DNA – je zranitelná a potřebuje ochranu, jelikož štěpení DNA v našich tělních buňkách může vést např. ke zhoubnému bujení. Ještě nebezpečnější jsou nežádoucí zlomy DNA v našich pohlavních buňkách (např. v dozrávajících …
více »Nově objevený komplex genů SMC5/6 a šlechtění rostlin
I u huseníčku je co objevovat. Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis …
více »