Archiv článků: geny

Proč mají mitochondrie vůbec nějaké geny?

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

více »

Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

více »

Jak se mladé pohlavní chromozomy brání degeneraci?

Při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromozomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na chromozomu X. Vědci z Biofyzikálního ústavu v Brně a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve spolupráci s francouzskými a švýcarskými vědci odhalili pozoruhodný mechanismus kompenzující degeneraci evolučně mladého chromozomu Y u dvoudomé rostliny silenky širolisté. Jejich zjištění bylo …

více »

Evoluce genů ptačí imunity

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …

více »

Jak mravenci loví obří kořist

Tedy obří samozřejmě ze svého pohledu – třeba hmyz zhruba 50krát větší, než jsou sami. Markus Schmidt (Biofaction, Rakousko) a Alain Dejean (Université de Toulouse) popisují v Biological Journal of the Linnean Society nezvyklou praktiku mravenců druhu Azteca brevis. Jak zjistili při terénním pozorování v Kostarice v národním parku Piedras …

více »

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Jak přečíst problematické úseky v DNA

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Moderní vědecké metody umožňují “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Téměř. Oříšek představují tzv. repetitivní sekvence – části, které obsahují velké množství stejných, stále se za sebou opakujících úseků. Dosud používané metody totiž neumožňovaly určit přesný počet, ani délku těchto opakování. Tento problém vyřešil až počítačový program TAREAN, vyvinutý …

více »

Kde se vzal sobecký gen

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

V roce 1964 uveřejnil Journal of Theoretical Biology dva dost dlouhé a náročné matematické články W. D. Hamiltona, mladého postgraduálního studenta University od London, kterého tehdy nikdo z nás neznal, který se ale měl později stát naším blízkým kolegou. Je příznačné, že Mike Cullen jako téměř první na světě (výjimkou …

více »

Alternativa pro RNA svět

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Další výzkum na Scripps Research Institute ukazuje, že kombinace RNA a DNA mohla stát už na počátku pozemského života. Jedná se tak o alternativu k teorii RNA světa, kterou na této instituci rovněž podrobně zkoumají. Viz také: RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat Základem nového …

více »

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK objevili prvoka bez mitochondrií

Mitochondrie dávají v eukaryotických buňkách (tj. všech kromě bakteriálních) do oběhu univerzální buněčné platidlo: ATP. Bez nich, resp. bez jejich produktu, by celý složitý systém života buňky nebyl možný. Platí ale tato učebnicová pravda bezvýhradně? Práce vědců z katedry parazitologie PřF UK a BIOCEVu, zveřejněná nedávno v prestižním časopise Current …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close