Archiv článků: geny

Sekvence DNA neřídí jen evoluce, ale i entropie

Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …

více »

Gene Transfer Agent: bakterie si z virů vytvořily nástroj pro přenos vlastních genů

Na rozdíl od dravých bakteriofágů, GTA spolupracují s bakteriemi při přenosu DNA. Strukturní virolog Pavol Bárdy a jeho kolegové, v čele s vedoucím výzkumné skupiny Pavlem Plevkou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, byli prvními vědci, kteří odhalili strukturu částice označované gene transfer agent (GTA) a popsali konformační změny, které musí …

více »

Proč mají mitochondrie vůbec nějaké geny?

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

více »

Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

více »

Jak se mladé pohlavní chromozomy brání degeneraci?

Při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromozomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na chromozomu X. Vědci z Biofyzikálního ústavu v Brně a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve spolupráci s francouzskými a švýcarskými vědci odhalili pozoruhodný mechanismus kompenzující degeneraci evolučně mladého chromozomu Y u dvoudomé rostliny silenky širolisté. Jejich zjištění bylo …

více »

Evoluce genů ptačí imunity

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …

více »

Jak mravenci loví obří kořist

Tedy obří samozřejmě ze svého pohledu – třeba hmyz zhruba 50krát větší, než jsou sami. Markus Schmidt (Biofaction, Rakousko) a Alain Dejean (Université de Toulouse) popisují v Biological Journal of the Linnean Society nezvyklou praktiku mravenců druhu Azteca brevis. Jak zjistili při terénním pozorování v Kostarice v národním parku Piedras …

více »

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close