(c) Graphicstock

Příbuzným pošleme peníze podle podílu společných genů

Hamiltonovo pravidlo v podobě, jak ho popularizoval známý výrok jiného evolučního biologa J. B. S. Haldana, zní: „Položil bych život za dva bratry nebo osm bratranců a sestřenic.“ Ve světě sobeckých genů hraje příbuzenský výběr velkou roli. To, že geneticky příbuzní jedinci si častěji pomáhají, a to i na úkor vlastního přežití, se ukazuje u mnoha živočišných druhů (ba i u rostlin) včetně člověka. Andrew W. Lo z MIT Sloan School of Management a Moshe Levy z Hebrew University School of Business nyní toto pravidlo potvrdili i v experimentu, který zkoumal peněžní transakce mezi lidmi s různým stupněm genetické příbuznosti. Principy evoluční biologie a ekonomie jsou zřejmě propojeny těsněji, než jsme si mysleli, uvádějí autoři studie.
Na rozdíl od předcházejících výzkumů nová studie kvantifikuje maximální částku, kterou by byl jedinec ochoten zaplatit za daný prospěch jiné osobě v závislosti na stupni jejich genetické příbuznosti. To se v Hamiltonově pravidle označuje jako mezní cena.
Účastníků studie se vědci prostě ptali, kolik by byli ochotni zaplatit, aby nějaký jejich příbuzný dostal 50 dolarů. Mezi příjemci 50 dolarů byli sourozenci, nevlastní sourozenci, bratranci, sestřenice, jednovaječná dvojčata, „obyčejná“ dvojčata i náhodní jedinci vybraní počítačem.
Další analýza ochoty zaplatit určitou částku navíc ukázala, že téměř veškerá výsledná variabilita je vysvětlitelná genetickou příbuzností. Roli nehrál věk, pohlaví ba ani doba, kdy lidé žili spolu na stejné adrese. Podobné, i když slabší výsledky přinášejí hypotetické otázky týkající se maximálního rizika ohrožení vlastního života, které je subjekt ochoten podstoupit, aby zachránil život „příjemce“ – příbuzného (na rozdíl od této hypotetické otázky se ve výzkumu výše popsaném finanční transakce skutečně realizovaly, pokud se došlo ke shodě u mezního užitku).
Většina lidí účastnících se testu asi sotva znala přímo Hamiltonovo pravidlo. Síly vyplývající z evoluční biologie působí na člověka nepřímo, vychází z nich fungování sociálních sítí, normy, morální pravidla apod.

Moshe Levy et al, Hamilton’s rule in economic decision-making, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). DOI: 10.1073/pnas.2108590119
Zdroj: MIT Sloan School of Management / Phys.org a další

Poznámka PH: To se mi až nechce věřit, že by to tak přesně fungovalo. Třeba ten rozdíl mezi „obyčejnými“ a jednovaječnými dvojčaty…?

Mise SPHEREx vytvoří nejbarevnější kosmickou mapu všech dob

Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a …

3 comments

  1. a co manzelka? nema se mnou spolecne geny, ale zas mame spolecne deti.

  2. Pavel Houser

    navrhnete nejakou teorii i metodu testovani :-). v tomhle vyzkumu jde prave o to, ze muzete srovnavat bratra dvojce (ruzne), bratrance… predem vite, jak by to melo vyjit podle hamiltonova pravidla.

  3. ja uz davno premyslel jak moc bych mel mit radsi synovce/netere vlastniho sourozence proti detem sourozence manzela/manzelky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *