Archiv článků: geologie

Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …

více »

Země mohla mít víc magnetických pólů

Foto: © Dollar Photo Club

Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …

více »

Příbramit, nový minerál z uranové šachty

Foto: © Dollar Photo Club

Mezinárodní komise uznala objev nového minerálu na Příbramsku. Dosud neznámý minerál, který v roce 2007 našel geolog na haldě v bývalém příbramském uranovém revíru, dostal název Příbramit. Objev uznala mezinárodní komise ve Stockholmu, která zároveň souhlasila s navrženým názvem, řekl ČTK ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Expemplář našel na …

více »

Jak se začaly mapovat jeskyně ČR

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

První pokusy mapování jeskynních prostor se vynořují na konci středověku či v raném novověku. Měřičské vybavení do podzemí se v prvopočátcích vytvářelo pro účely zhotovování plánů hornických děl. Tvorba map podzemních prostor rozhodně nebyla a není jednoduchou záležitostí, zvláště u komplikovaných systémů utvořených ve více patrech. Pro zobrazení jeskyní, kde …

více »

Brněnští experti sestrojili cluster pro 3D rekonstrukci vzorku z mikroskopu

Společnost FEI je známá spíše jako výrobce elektronových mikroskopů. Také v tomto oboru je ale třeba špičkových počítačů, po kterých by toužil nejeden fanoušek počítačových her. Nejvýkonnější cluster (počítač tvořený z více samostatných počítačů) firmy FEI vytváří z desítek tisíc obrazů trojrozměrnou rekonstrukci vzorku. Počítač je součástí přístroje HeliScan™ MicroCT, …

více »

Heliové datování datování geologických procesů

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR vybudoval novou laboratoř vybavenou unikátním přístrojem Alphachron pro datování geologických procesů, např. aktivity zlomů, zvětrávání hornin či sopečné činnosti. Revoluční metodu měření, tzv. heliové datování, kterým se zjistí doba, kdy datovaný minerál zchladnul pod určitou teplotu, lze využít nejen v geologii a příbuzných …

více »

Brdy v prekambriu

Proterozoikum bylo dřív nazýváno starohory anebo algonkium a většina geologů jej neměla příliš ráda. Jedná se totiž o navzájem podobné našedlé horniny, jejichž celková mocnost dosahuje ve středních a západních Čechách kolem deseti kilometrů a jež se tvořily víc než sto milionů let. Nejstarší české horniny jsou staré nikoliv jednu …

více »

Kde se u Koněprus vzaly kamenné růže

Stěny několika jeskyní v koněpruské oblasti, a to zejména na typové lokalitě v Proškově dómu Koněpruských jeskyní, zdobí zvláštní typ výzdoby, jaký najdeme v jiných jeskyních světa jen velice vzácně. Po pravdě řečeno, podařilose nám zatím v odborné literatuře nalézt jen jeden případ, kdy byla podobná jeskynní výzdoba popsána, a …

více »

Kde se vzal vřes v Prokopském údolí

Tradiční způsob hospodaření v krajině dal vznik i dalšímu společenstvuna skalnatých svazích – vřesovištím. Vyskytují se na jižních i severníchsvazích kyselých břidlic a buližníků, např. v Troji, v Šárce, v Tichém údolí. Tvoří je především vřes, v optimálním rozvoji tak zapojený, že mezi ním pronikají jen úzké lístky trávy metličky …

více »

Záhadná síla tvarující pískovcové skalní tvary po celém světě byla odhalena českými geology

Pískovce jsou na celém světě proslaveny velkolepými útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy, převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a …

více »