Archiv článků: geologie

Pozoruhodné polární záře z počátku letošního května ukázaly sílu, kterou mohou sluneční bouře zapůsobit až na Zemi. Občas Slunce provede ale ještě něco mnohem ničivějšího. Proudy protonů přímo z povrchu Slunce, které způsobují tzv. sluneční částicové události (solar particle events), mohly podle nové teorie ovlivňovat i evoluci pozemského života. Záznamy …

K tomu, aby se desky na povrchu Země mohly hýbat, je zapotřebí měkká vrstva, ale ta sama vzniká právě až pohybem desek. Země je jedinou planetou ve Sluneční soustavě, jejíž povrch neustále přetváří desková tektonika. Uprostřed oceánů vzniká oceánská kůra, tedy nový zemský povrch, který se na okrajích vod zanořuje …

Vědci prokázali, že vnitřní jádro Země ve vztahu k povrchu planety couvá – zpomaluje. O pohybu vnitřního jádra se ve vědecké komunitě diskutuje již dvě desetiletí. Některé výzkumy naznačovaly, že vnitřní jádro rotuje rychleji než povrch planety. Nová studie University of Southern California poskytuje (má poskytovat) naproti tomu jednoznačný důkaz, …

Titan, největší Saturnův měsíc, je jediným dalším planetárním tělesem ve Sluneční soustavě, na němž se v současnosti nacházejí aktivní řeky, jezera a moře. Předpokládá se, že tyto systémy jsou naplněny kapalným metanem a etanem. Existence velkých moří a menších jezer na Titanu byla potvrzena v roce 2007 díky snímkům pořízeným …

Minerály velmi často vznikají krystalizací z horkého vodného (hydrotermálního) roztoku. Voda je prakticky všudypřítomná: je obsažena v magmatu i v horninách, v jejich puklinách, pórech a mezi zrny minerálů. Voda obsažená v horninách přitom komunikuje s vodou na zemském povrchu. Hydrotermální roztoky přenášejí chemické prvky a jejich sloučeniny pocházející z …

Tým vědců z univerzit v Tübingenu a Göttingenu zjistil, že některé minerály s charakteristickými tvary by mohly dokazovat přítomnost bakterií v hydrotermálních průduších (černých kuřácích) v hlubinách oceánu před miliardami let. Geologické záznamy ukazují, že podmořské horké prameny existují na naší planetě již nejméně 3,77 miliardy let. Vědci se domnívají, …

Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady o tom, že v marsovském kráteru Gale – pánvi o průměru 154 km jižně od rovníku – bylo dost vody ještě dlouho poté, co se planeta považovala za suchou a pro život (pozemského typu) již nehostinnou. Na základě dat a …

Nový výzkum ukazuje, že výkyvy atmosférického tlaku, které vyvolávají úniky plynů z podzemí, by mohly být zodpovědné i za uvolňování podpovrchového metanu do atmosféry Marsu; znalost toho, kdy a kde hledat metan, může přitom pomoci roveru Curiosity i při pátrání po známkách eventuálního místního života. Hlavním cílem misí NASA na …

Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, …