Archiv článků: geologie

V minulém týdnu prošla napříč českými médii informace o tom, že hlubiny Marsu jsou (mají být) plné vody. Pomocí měření seismické aktivity našli geofyzici důkazy o existenci velkého podzemního rezervoáru kapalné vody – takového množství, které by mohlo naplnit oceány na povrchu planety a pokrýt celý její povrch do průměrné …

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …

Skála Cheyava Falls (Cheyavské vodopády) plná žilek přitahuje pozornost vědeckého týmu roveru NASA Perseverance. Analýza provedená přístroji na palubě roveru ukazuje, že skála ve tvaru šipky má vlastnosti, které odpovídají definici možného indikátoru mikrobiálního života. Vykazuje chemické znaky a struktury, které mohly být vytvořeny životem před miliardami let, kdy v …

Americká mise InSight prokázala, že Mars je stále seismicky aktivní. Oblast Tharsis, největší sopečně-tektonická část planety, byla ovšem svou polohou mimo dosah seismometru SEIS. Případné otřesy vzniklé v této lokalitě by seismometr nedokázal zaznamenat, vzhledem k jeho poloze by totiž průchod seismických vln odstínilo jádro planety. Vědecký tým s účastí …

Slova s řecko-latinským základem, která označují předmět našeho zájmu, jsou ichnofosilie (zkamenělé stopy) a ichnologie (vědní obor zabývající se ichnofosiliemi). České ekvivalenty jsou bohužel banální. Všichni známe z přírody stopy živočichů a dokážeme si představit, že mohou „zkamenět“, tedy stát se součástí horninového (fosilního) záznamu. Pojem ichnofosilie (z řeckého ichné …

Pozoruhodné polární záře z počátku letošního května ukázaly sílu, kterou mohou sluneční bouře zapůsobit až na Zemi. Občas Slunce provede ale ještě něco mnohem ničivějšího. Proudy protonů přímo z povrchu Slunce, které způsobují tzv. sluneční částicové události (solar particle events), mohly podle nové teorie ovlivňovat i evoluci pozemského života. Záznamy …

K tomu, aby se desky na povrchu Země mohly hýbat, je zapotřebí měkká vrstva, ale ta sama vzniká právě až pohybem desek. Země je jedinou planetou ve Sluneční soustavě, jejíž povrch neustále přetváří desková tektonika. Uprostřed oceánů vzniká oceánská kůra, tedy nový zemský povrch, který se na okrajích vod zanořuje …

Vědci prokázali, že vnitřní jádro Země ve vztahu k povrchu planety couvá – zpomaluje. O pohybu vnitřního jádra se ve vědecké komunitě diskutuje již dvě desetiletí. Některé výzkumy naznačovaly, že vnitřní jádro rotuje rychleji než povrch planety. Nová studie University of Southern California poskytuje (má poskytovat) naproti tomu jednoznačný důkaz, …

Titan, největší Saturnův měsíc, je jediným dalším planetárním tělesem ve Sluneční soustavě, na němž se v současnosti nacházejí aktivní řeky, jezera a moře. Předpokládá se, že tyto systémy jsou naplněny kapalným metanem a etanem. Existence velkých moří a menších jezer na Titanu byla potvrzena v roce 2007 díky snímkům pořízeným …

Minerály velmi často vznikají krystalizací z horkého vodného (hydrotermálního) roztoku. Voda je prakticky všudypřítomná: je obsažena v magmatu i v horninách, v jejich puklinách, pórech a mezi zrny minerálů. Voda obsažená v horninách přitom komunikuje s vodou na zemském povrchu. Hydrotermální roztoky přenášejí chemické prvky a jejich sloučeniny pocházející z …