Roku 1908 našel americký paleontolog Charles Doolittle Walcott v horninách kanadské Britské Kolumbie skálu, ze které se doslova sypaly úlomky břidlice s vesměs podivnými zkamenělinami. Jednalo se o stovky bizarních druhů, připomínající různé málo obvyklé členovce. Přesto bylo možné tyto nálezy celkem spolehlivě datovat do samého počátku prvohor. Walcott se pustil do …
více »Tichomořská deska je trhána velkými podmořskými zlomy
Současný model deskové tektoniky předpokládá, že desky pokrývající dna oceánů jsou při pohybu po zemském plášti pevné, kompaktní. Nyní však vědci zjistili, že pacifická deska je naříznuta obrovskými podmořskými zlomy. Ty jsou výsledkem sil uvnitř desky, které ji táhnou směrem na západ. Některé z těchto zlomů jsou tisíce metrů hluboké …
více »Inovativní metoda pro detekování geologie skryté pod povrchem
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké …
více »Katastrofální sopečné erupce jako černá labuť
Situace se změní, jakmile začnete uvažovat o výbuchu v rozsahu VEI 6 a vyšším. To jsou výbuchy typu Krakatau v roce 1883 a Tambory v roce 1815 – takové, které způsobí regionální katastrofu a mají celoplanetární dopady. V posledním tisíciletí k výbuchu o velikosti erupce Krakatau došlo přibližně dvakrát za …
více »Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně
Významného úspěchu dosáhli vědci z Geologického ústavu AV ČR. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp u Hlásné Třebaně. Stratotyp je geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony …
více »Na Marsu existuje mnohem méně druhů minerálů než na Zemi
Na Zemi je známo téměř 6 000 různých minerálů, ale i po více než 50 letech výzkumu jich bylo na Marsu zatím identifikováno pouze 161. Přitom obě planety mají jinak mnoho společného. Podle nové studie je rozdíl důsledkem toho, že na Marsu funguje mnohem méně procesů umožňujících vznik minerálů než …
více »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
více »Jako když se peče chleba: vědci nabídli nový pohled na chování bahna na Marsu
Bahno na povrchu Země a Marsu se chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který panuje na rudé planetě a způsobuje nestabilitu vody. Některé bahenní výlevy proto mohou připomínat kváskový chléb během pečení. Na vysvětlení těchto procesů se v experimentech, jejichž výsledky nyní uveřejnil časopis Journal of Geophysical Research: …
více »Ledovce jsou na planetách všude, mohly by podporovat život i na Merkuru?
Nová studie tvrdí, že objevila důkazy o potenciálních ledovcích i na Merkuru. Některá zdejší prostředí prý mohou dokonce cca odpovídat extrémním lokalitám na Zemi. I když pravděpodobně neposkytnou takovou stabilitu, potenciálně obyvatelné pro život pozemského typu může být mnohem více míst, než se dosud předpokládalo. Autory nové studie jsou Alexis …
více »Voda z povrchu Země může pronikat až do jádra
Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …
více »