Archiv článků: gmo

Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …

Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství. Asparagin sám o sobě je neškodný, …

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …

Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu. Technika vyvinutá na vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu a jejich kolegy z Austrálie (Colonoscopy Clinic, Brisbane) odhalila rakovinu v tlustém střevě myší. Výsledkem by mohly být senzory schopné vedle rakoviny také zachytit i …

Chmel je rostlina jistě sympatická, nicméně výrobcům piva jeho výrobu značně prodražuje. Chmelnice také spotřebují hodně vody, čili pěstování chmele lze brát i jako ekologickou zátěž. V některých oblastech je budoucnost chmelařství nejistá kvůli klimatickým změnám. Když český pivovar chce vyrábět určité speciály, neobejde se bez amerických (apod.) chmelů, což …

Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna …

Genetickou úpravou běžného viru herpes simplex dokázali vědci získat zbraň fungující hned proti několika typům pokročilých nádorů: kůže, jícnu, hlavy a krku. První výsledky prezentované na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii (European Society for Medical Oncology, ESMO) naznačují, že tyto viry by mohly nabídnout naději některým pacientům, u kterých …

Na povrch mikrořasy se naváže specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě. S ubývajícími zásobami vody ve světě vědci stále častěji řeší, jak efektivněji čistit odpadní vodu. Jednou z možností by do budoucna mohlo být využití mikrořas s umělou inteligencí. Na jejich vývoji aktuálně …

Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …

Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou, navíc bychom tím odstraňovali oxid uhličitý (a řekněme, že až se by ethylen nakonec nějak rozložil/spálil, celý proces by byl z hlediska uhlíkové bilance neutrální). Zařídit, …