Archiv článků: gmo

Na povrch mikrořasy se naváže specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě. S ubývajícími zásobami vody ve světě vědci stále častěji řeší, jak efektivněji čistit odpadní vodu. Jednou z možností by do budoucna mohlo být využití mikrořas s umělou inteligencí. Na jejich vývoji aktuálně …

Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …

Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou, navíc bychom tím odstraňovali oxid uhličitý (a řekněme, že až se by ethylen nakonec nějak rozložil/spálil, celý proces by byl z hlediska uhlíkové bilance neutrální). Zařídit, …

Vysoce užitečné vědecké objevy jsou absurdně často – vlastně skoro vždy – doprovázeny bouřlivými diskusemi o tom, kdo si za ně zaslouží uznání. Nikde jinde to neplatí tolik jako u CRISPR, genetického nástroje, který spatřil světlo světa v roce 2012 a slibuje úžasné výsledky v zemědělství i medicíně. Diskusi v …

Biotechnologové vyvinuli novou metodu výroby různých přírodních látek polyketidů v amébách. Mezi polyketidy patří antibiotika (erytromycin), výživové doplňky, ale také kyselina olivetová, kanabinoid a prekurzor pro syntézu THC (tetrahydrokanabinol), jedné z účinných látek v konopí. Studii provedli vědci z Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology – Hans …

Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …

Využití zrn ječmene jako „bioreaktoru“ pro výrobu humánního léčiva, se ukazuje jako velmi výhodné. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se soukromou firmou otestovali ve třech po sobě jdoucích sezonách v polních podmínkách technologii pro produkci antimikrobiálního peptidu katelicidinu v obilce geneticky …

Syntetická biologie slibuje oděvy z živočišných svalových vláken bez toho, že bychom k tomu potřebovali nějaká zvířata. Vše zařídí běžná bakterie Escherichia coli. Člověk oblečený do načervenalých nití ze svalů, to vypadá jako ukázkový obrázek z nějakého hororu. Svalová vlákna ovšem nabízí pro oděvy i jejich části (opasky, tkaničky do …

Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“. Nový výzkumný projekt mezinárodního vědeckého týmu včetně vědců z Pennsylvania State University podpořený Human Frontier Science Program počítá s tím, že zemědělské plodiny obohacené o geny masožravých rostlin by mohly …

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …