Archiv článků: grafen

Feroelektrické látky jsou takové, které ve svém okolí udržují elektrické pole i bez přispění okolí. Tento jev, nově objevený na povrchu bismutu, by mohl najít uplatnění i v elektronice. Studie provedená především na Princetonu ukazuje, že na povrchu bismutu se nacházejí energetická údolí, v nichž se zachycují elektrony. Tyto oblasti …

Sinice mohou sloužit jako zdroj elektrické energie („umí vyrábět elektřinu“), v technologických aplikacích je s nimi ale problém, protože není lehké zajistit jejich životaschopnost. Nová studie vědců ze Stevens Institute of Technology publikovaná v Nano Letters proto sinice kombinuje s dalšími organismy i technikami, využívá současně grafen, 3D tisk a …

Fosfor, to jsou úplné omalovánky. Ze školy si pamatujeme jistě alespoň modifikaci bílou a červenou, kromě toho ale existuje i fosfor fialový, černý a světle červený. Černý fosfor nachází i využití jako polovodič, jeho 2D forma zvaná fosforen představuje zajímavou alternativu ke grafenu. A teď přichází na řadu ještě fosfor …

Supravodivost grafenu na základě vůči sobě pootočených dvojvrstev je zase o krok blíž. Výzkumníci z německé Helmholtz Association publikovali v Science Advances studii navazující na letošní výzkum na MITu. Zde vědci přišli na to, že elektrické vlastnosti grafenu se výrazně změní, pokud na sebe položíme 2 vrstvy tohoto materiálu a …

Seznam 2D materiálů se rozšířil o telluren, tedy cca monoatomární vrstvu telluru. Na Rice University k němu došli náhodou, když experimentovali s oblíbenými dichalkogenidy přechodných kovů, které mají uplatnění především jako polovodiče. Méně než 1 nm tlustou vrstvu tellurenu lze získat celkem jednoduše při tavení práškového prvku (původním cílem bylo …

Na MITu přišli na způsob, jak už přímo při laboratorní výrobě grafenu zajistit, aby ve struktuře povrchu vznikly otvory o definované velikosti. Pro prakticky veškeré možné využití v elektronice by něco takového bylo nežádoucí, póry by nicméně mohly umožnit efektivní filtraci určitých molekul. Prototyp grafenového filtru má prozatím velikost poštovní …

Vědci z francouzského CNRS a dalších výzkumných institucí zjistili, že lidský enzym myeloperoxidáza umí rozkládat grafen. Jedná se o víceméně příznivou zprávu; grafen bude využívat stále více biomedicínské elektroniky, takže se bude dostávat i do těla a to by se s ním mělo umět vypořádat. Až dosud bylo známo, že …

Borofen, tedy 2D varianta bóru, má obvykle mřížku složenou z trojúhelníků; respektive jde o šestiúuhelník s jedním atomem uprostřed. Oproti grafenu je borofen ale mnohem flexibilnější a liší se i v řadě dalších ohledů – tak například bór není normálně složen z vrstev, takže borofen nelze připravit odlupováním (izolepou apod.); …

Fyzici z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili grafenový bolometr, který pracuje mnohem rychleji a je daleko citlivější než konvenční zařízení. Bolometr je velmi citlivý přístroj určený pro měření intenzity slabého elektromagnetického záření nebo v opačném směru malých změn teploty. Ve spojení s teleskopem například umožňuje měřit záření hvězd a …

Změnou polohy molekuly lze vratně přecházet z magnetického stavu na čistém grafenu do nemagnetického v oblastech dusíkových atomů. Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR v Praze našli nový způsob, jak řídit …