Archiv článků: grafen

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry. Velikost tranzistorů v integrovaných obvodech se v posledních desetiletích zmenšila na nanometry, avšak další …

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace. Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené …

Levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. To je výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Takzvané …

Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …

Minerál muskovit, druh slídy, se v elektronice používá jako izolant. Nový výzkum nicméně ukázal, že ve 2D podobě, eventuálně už při ztenčení na několik vrstev, se tento materiál chová jako polovodič. To, že k přechodu do vodivostního pásu potřebují elektrony méně energie, je dáno zřejmě tím, že čím tenčí vrstva, …

Amorfní grafit, respektive amorfní grafen, tak nazvali vědci (možná) nově popsanou modifikaci uhlíku. Poptávka po grafitu stoupá mj. kvůli elektrodám Li-Ion baterií v elektromobilech – taková Tesla Model S spotřebuje kolem 54 kg grafitu. David Drabold a Jason Trembly z Ohio University se pokusili hlad po uhlíkových materiálech vyřešit co …

Výroba velkoplošného grafenu, který by byl dostatečně kvalitní a současně levný, představuje stále problém. Možné řešení je začít od běžného grafitu a z něj nejdřív vyrobit oxid grafenu. Již před několika lety se podařilo přeměnit oxid grafenu na grafen zahřátím materiálu na 3 500 – 3 800 K pomocí laserových …

2,5D materiály je, když nic jiného, hezký pojem. Neznamená neceločíselnou dimenzi ve smyslu fraktálů, ale různé kombinace 2D monovrstev, ať už se sebou navzájem nebo s dalšími látkami včetně těch „běžných objemových“. Hiroki Ago z japonské Kyushu University a jeho kolegové nyní v Science and Technology of Advanced Materials publikovali …

Nový spektroelektrochemický senzor se skládá z vrstvy křemíku, na které je umístěna jedna vrstva grafenu. Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. …