Archiv článků: grafen

Vrstvy atomů grafenu nebo jiných 2D materiálů pootočené vůči sobě mají velmi zajímavé vlastnosti. Kromě pootáčení se k dosažení speciálního geometrického uspořádání dnes používá také kroucení vláken. Podle nové studie ale můžeme na míru navržená uspořádání atomů vytvářet i jednodušeji – materiál by mohl jít připravovat na nerovném povrchu. Boris …

Napadla vás někdy otázka, zda bakterie vydávají zvuky? Kdyby tomu tak bylo a my bychom dokázali tyto zvuky (jistěže velmi slabé) zachytit, odlišili bychom tím živého bacila od mrtvého. Takže po aplikaci antibiotika bychom ze zvukového záznamu také poznali, zda bakterie před námi je/jsou rezistentní… Právě to nyní provedli vědci …

Vysokokapacitní, bezpečný a k přírodě šetrný superkondenzátor, tedy zařízení pro uchovávání elektrické energie, budou vyvíjet vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italskou firmou ITELCOND. Využijí k tomu v Olomouci vyvinutý materiál odvozený od grafenu, který již chrání evropský patent. …

K tomu trochu grafenu a iridia. Skladování vodíku je v současnosti nákladné: buď se musí uchovávat v tlakových nádržích o tlaku až 70 MPa (cca 700násobek atmosférického tlaku), nebo zkapalnit, což znamená ochladit plyn na -253 °C. To samozřejmě využívání vodíku v roli paliva značně limituje. Tým vedený Andreasem Stierlem …

Nevýhodou síry pro využití v lithiových bateriích dosud byla její nízká vodivost a vylučování při opakovaném nabíjení/vybíjení. Fyzikální chemik Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých materiálů – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci znovu uspěl v soutěži o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). V těchto dnech získal již …

Supravodivost nebo kvazičástice nesoucí zlomky elektrického náboje představují příklady relativně exotických fyzikálních jevů, jejichž realizace vyžaduje extrémní podmínky, ultranízké teploty nebo obří tlaky či magnetická pole. Existence kvazičástic se zlomkem náboje elektronu bez nutnosti silných magnetických polí by každopádně mohla být přínosná pro nové typy kvantových materiálů a aplikací včetně …

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

Vědcům z Manchesterské univerzity se podařilo pozorovat tzv. Schwingerův jev, proces vzniku hmoty (hmotnosti) z energie. Jak předpověděl už asi před 70 lety americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Julian Schwinger, v intenzivním elektrickém nebo magnetickém poli může docházet k „rozbití vakua“ a vzniku párů částice-antičástice. Rozšířením tohoto jevu v …

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, VŠB-TUO a Sárské univerzity v německém Saarbrückenu vyvinuli novou anodu pro lithium-iontové baterie (LIB) na bázi kyseliny grafenové (GA) – hustě karboxylovaného derivátu grafenu. Nová anoda předčí dříve popsané podobné anodové materiály a umožňuje skladovat elektrický náboj podstatně lépe …

Z množství známých molekul se ve formě 2D vrstev prozatím daří připravit jen malou část. Nicméně 2D materiály mají i svou druhou tvář. Jak ukazuje nová studie, mezi dvěma vrstvami grafenu mohou existovat i takové sloučeniny, které by jinak byly nestabilní. Nebo alespoň takto můžeme připravit 2D podobu molekul, které …