Levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. To je výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Takzvané …
více »
Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …
více »
Minerál muskovit, druh slídy, se v elektronice používá jako izolant. Nový výzkum nicméně ukázal, že ve 2D podobě, eventuálně už při ztenčení na několik vrstev, se tento materiál chová jako polovodič. To, že k přechodu do vodivostního pásu potřebují elektrony méně energie, je dáno zřejmě tím, že čím tenčí vrstva, …
více »
Amorfní grafit, respektive amorfní grafen, tak nazvali vědci (možná) nově popsanou modifikaci uhlíku. Poptávka po grafitu stoupá mj. kvůli elektrodám Li-Ion baterií v elektromobilech – taková Tesla Model S spotřebuje kolem 54 kg grafitu. David Drabold a Jason Trembly z Ohio University se pokusili hlad po uhlíkových materiálech vyřešit co …
více »
Výroba velkoplošného grafenu, který by byl dostatečně kvalitní a současně levný, představuje stále problém. Možné řešení je začít od běžného grafitu a z něj nejdřív vyrobit oxid grafenu. Již před několika lety se podařilo přeměnit oxid grafenu na grafen zahřátím materiálu na 3 500 – 3 800 K pomocí laserových …
více »
2,5D materiály je, když nic jiného, hezký pojem. Neznamená neceločíselnou dimenzi ve smyslu fraktálů, ale různé kombinace 2D monovrstev, ať už se sebou navzájem nebo s dalšími látkami včetně těch „běžných objemových“. Hiroki Ago z japonské Kyushu University a jeho kolegové nyní v Science and Technology of Advanced Materials publikovali …
více »
Nový spektroelektrochemický senzor se skládá z vrstvy křemíku, na které je umístěna jedna vrstva grafenu. Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. …
více »
Vrstvy atomů grafenu nebo jiných 2D materiálů pootočené vůči sobě mají velmi zajímavé vlastnosti. Kromě pootáčení se k dosažení speciálního geometrického uspořádání dnes používá také kroucení vláken. Podle nové studie ale můžeme na míru navržená uspořádání atomů vytvářet i jednodušeji – materiál by mohl jít připravovat na nerovném povrchu. Boris …
více »
Napadla vás někdy otázka, zda bakterie vydávají zvuky? Kdyby tomu tak bylo a my bychom dokázali tyto zvuky (jistěže velmi slabé) zachytit, odlišili bychom tím živého bacila od mrtvého. Takže po aplikaci antibiotika bychom ze zvukového záznamu také poznali, zda bakterie před námi je/jsou rezistentní… Právě to nyní provedli vědci …
více »
Vysokokapacitní, bezpečný a k přírodě šetrný superkondenzátor, tedy zařízení pro uchovávání elektrické energie, budou vyvíjet vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italskou firmou ITELCOND. Využijí k tomu v Olomouci vyvinutý materiál odvozený od grafenu, který již chrání evropský patent. …
více »
Sciencemag.cz
