Archiv článků: gravitační vlny

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, …

Fúze extrémně hmotných objektů, ať už jde o neutronové hvězdy nebo černé díry, jsou prozatím jediným zdrojem tak silného narušení časoprostoru a tak silných gravitačních vln, abychom je dokázali zachytit. Nový výzkum ARC Center of Excellence for Gravitational Wave Discovery nyní ukazuje, že po srážce dvou černých děr výsledný objekt …

Kvantová gravitace představuje naději na sjednocení obecné relativity s kvantovou fyzikou, příslušnou teorii ale dosud nikdo nevytvořil ani kvantovou povahu gravitace nepotvrdil (když nic jiného, sotva jsme dokázali detekovat gravitační vlny, nikoliv jednotlivé gravitony). Mezinárodní vědecký tým ( Ryan J. Marshman, Peter F. Barker a Sougato Bose z University College …

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …

Neobvyklá dvojice neutronových hvězd by mohla fungovat i jako další metoda pro určení Hubbleovy konstanty. Tým vědců z University of East Anglia a dalších institucí objevil nový pulzar („kosmický maják“, rychle rotující neutronová hvězda vyzařující především v rádiové oblasti) PSR J1913 + 1102, který má řadu neobvyklých vlastností. Tato neutronová …

Nejtěžší známé neutronové hvězdy mají hmotnost asi 2,5 Sluncí, nejlehčí spolehlivě známé černé díry asi 5 Sluncí. Ale co mezi tím? Kupodivu na objekty tohoto typu téměř nenarážíme. Někde zde ale musí existovat limit určující, zda se po fázi supernovy hmota smrští do podoby neutronové hvězdy nebo dojde k radikálnějšímu …

Pulsarům stále příliš dobře nerozumíme. Tyto rychle rotující neutronové hvězdy vyzařují ze svých magnetických pólů silné rádiové záblesky. Při objevu pulsarů se dokonce uvažovalo, zda by se nemohlo jednat o signály mimozemské civilizace. Pulsary kvůli jejich blikání někdy přirovnáváme k hvězdným majákům. Na mechanismu, který za vznikem výtrysků záření stojí, …

Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A …