Archiv článků: helium

Hned titulek nejspíš zarazí: molekula helia, co to má být? Helium ale kupodivu při teplotách asi 10 K může existovat i jako dimer (poznámka: což snad lze chápat i jako sloučeninu tohoto prvku?). Vyžaduje to tedy další trik, nechat helium tryskat do ještě chladnější vakuové komory – a i pak …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Helium-3 je méně běžný izotop helia, hned s několika zajímavými vlastnostmi. Spolu s běžným („lehkým“) vodíkem jde o jediné stabilní jádro obsahující více protonů než neutronů. Podobně jako He-4 může být za nízkých teplot i He-3 supratekuté (aby spiny vyšly tak, že se částice bude moci chovat jako boson, musí …

CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …

Pokud elektrický teče proud měděným drátem, bude elektronům úplně jedno, zda se drát nějak ohne. Nebo jinak – vytvoříme-li nějakou „rozdvojku“, proud se bude řídit rozdílem napětí mezi jednotlivými konci, ne tím, jaká cesta vede přímo. Když totéž provedeme s vodou tekoucí pod tlakem nebo gravitací, do hry vstoupí ale …

V exotických variantách atomů zkoušíme nejčastěji elektron nahradit mionem nebo antiprotonem. Nyní vědci zkusili použít i záporně nabitý pion (mezon pi-). Masaki Hori s kolegy z Ústavu Maxe Planka pro kvantovou optiku v německé Garchingu připravili obdobu helia (4He) s pionen namísto jednoho elektronu až po osmiletém úsilí. V pionickém …

Superionická fáze vody představuje podivný stav za vysokých teplot a tlaků, něco mezi kapalinou a pevnou látkou. Atomy kyslíku zde jsou v krystalové mřížce umístěny napevno, protony (vodík) víceméně volně tečou, jedná se tedy o velmi silnou kyselinu. Respektive – mělo by se jednat, protože jde spíše o výsledky simulací …

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

Projekt SuperWASP vloni objevil novou exoplanetu s označením WASP-107b. Už na konci května se na něj podíval Hubblův kosmický dalekohled. Přístroj Wide Field Camera 3 pozoroval mateřskou hvězdu po dobu 7 hodin a zaznamenal tranzit planety. Světlo hvězdy prošlo atmosférou planety, která zanechala ve spektru hvězdy svůj otisk. Týmu pod …

Američtí fyzici navrhli detektor, který by mohl pomoci objasnit záhadu temné hmoty. Dokáže totiž zaregistrovat i částice s velmi nízkou hmotností, na které současné experimenty nejsou dostatečně citlivé. Základem detektoru je nádrž se supratekutým heliem 4. Zařízení bude využívat ionizaci polem (field ionization, polní ionizace) ke sledování jednotlivých heliových iontů …