Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. Své závěry opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z …
více »Vědci vyvinuli novou past na klikoroha. Škůdce ničí sazenice jehličnanů
V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z …
více »Supersociální gen přeskočil opakovaně mezi různými druhy mravenců
Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …
více »Některé části Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských
V některých částech Evropy se v posledních letech začala šířit nebezpečná sršeň asijská, která kvůli své útočnosti a dravosti decimuje včelstva a chovatelům způsobuje velké ztráty. S agresivními asijskými sršněmi už bojují například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v Bavorsku. Na území České republiky zatím …
více »S evolučním zmenšováním termitů to není zase tak jednoduché
Termiti jsou příbuzní švábů (respektive jsou to švábi, jinak by nám švábi zřejmě vyšli jako parafyletická skupina) a jako samostatná linie se podle všeho oddělili před 150 až 170 miliony let, tedy koncem jury. Často se uvádí, že od té doby se termiti zmenšovali, a tento proces trvá dodnes cca …
více »V jediné skupině brouků odhalili analýzou DNA tisíc nových druhů
Zcela nový pohled na druhovou rozmanitost a endemismus v tropech může přinést metoda založená na rozsáhlých genetických analýzách hmyzu. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků nalezli …
více »I listnaté stromy mají své druhy kůrovců
I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …
více »Klimatické změny přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku z jihu
Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si před pěti lety položili …
více »O vykořisťování mravence mravencem
Vedle společných hnízd obývaných dvěma nebo více uzavřenými společnostmi s vlastní matkou a odděleným plodem se v hojné míře objevují kolonie smíšené, v nichž je dělba komunálních prací velmi nerovnoměrná, takže jedni doslova žijí z práce druhých. Ano, bude také řeč o tolik populárním otrokářství u mravenců, ale nejen o …
více »Vzpomínky bezhlavého švába
Koordinace pohybů nohou se děje jen na úrovni hrudních nervových ganglií, což vysvětluje i to, že prakticky jakýkoli dekapitovaný hmyz je schopen chodit. Většina hmyzu žije jen krátce, takže na učení moc času nemá a do mnohých situací se dostane jen jednou za život. V případě obranných instinktů by dědičností …
více »