Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Supersociální gen přeskočil opakovaně mezi různými druhy mravenců

Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil.
Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval mezi druhy díky hybridnímu křížení (muselo jít tedy přece jen o druhy blízké). Vzhledem k tomu, jak jsou hybridi obvykle další selekcí znevýhodněni, viz muly a mezci (jinak řečeno: přenos většího množství genetické informace mezi druhy je vzácný), musel příslušný gen dávat naopak velkou selekční výhodu, když se i v novém druhu dokázal rozšířit po dalším křížení s hybridy.
Konkrétně šlo o „supersociální“ gen – v tom smyslu, že mravenci s tímto genem vytvářejí mraveniště s více královnami. Podle studie vědců z Queen Mary University of London se příslušný gen poprvé objevil před více než milionem let. Gen opět spíše v uvozovkách, nejde o kousek kódující jediný protein. Velký úsek jednoho mravenčího chromozómu v určité verzi umožňuje, aby dělnice snášely a pečovaly až o desítky královen. Po analýze 365 genomů ohnivých mravenců se ukázalo, že stejná verze chromozomu je přítomna u různých druhů.
Jaké výhody může přinášet nově objevené sociální uspořádání? Kolonie s více královnami produkuje více dělnic, takže je (může být) ve výhodě oproti koloniím s královnou jedinou. Mraveniště nezanikne, když královna zahyne při nějaké extrémnější události typu povodně (poznámka: ale to by snad nemuselo ani jinak, byla-li by ještě vajíčka, mohli by si dělnice vypěstovat novou?). Ale může to celé být samozřejmě nějak složitější. Každopádně – bez rozsáhlých genetických analýz by asi sotva koho napadlo, že šíření genu se děje hybridizací.
Ohniví mravenci dokážou bolestivě kousnout i člověka. V poslední době se celkem intenzivně zkoumají především proto, že do jejich rodu Solenopsis spadá i invazní druh Solenopsis invicta (RIFA, Red Imported Fire Ant), které se ze střední/jižní Ameriky šíří do celého světa a snahy s tím něco dělat dosud nebyly příliš úspěšné..

Stolle et al. Recurring adaptive introgression of a supergene variant that determines social organisation, Nature Communications (2022).
Zdroj: Queen Mary, University of London / Phys.org

Poznámky PH: U mravenců je známo, že několik královen spolupracuje při založení hnízda, pak ale přežije jen jedna (dělnice ostatní zabijí). Jde v tomto případě o stejný mechanismus, akorát že „už to tak zůstane“? Jsou spolu žijící královny sestry (alespoň se značnou pravděpodobností)? Nebo je to tak, že v „normálním“ mraveništi s jednou královnou si dělnice vypěstují královnu novou, aniž přitom starou usmrtí (jak by to bylo obvyklé)? To průvodní tisková zpráva neupřesňuje.

Molekulární kvantové počítače mohou mít vyšší stabilitu qubitů

Jednotlivé bloky kvantových počítačů by se mohly skládat pomocí větších molekul, jejich samovolného uspořádávání nebo …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close