Sciencemag.cz
Doporučujeme
Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil.
Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval mezi druhy díky hybridnímu křížení (muselo jít tedy přece jen o druhy blízké). Vzhledem k tomu, jak jsou hybridi obvykle další selekcí znevýhodněni, viz muly a mezci (jinak řečeno: přenos většího množství genetické informace mezi druhy je vzácný), musel příslušný gen dávat naopak velkou selekční výhodu, když se i v novém druhu dokázal rozšířit po dalším křížení s hybridy.
Konkrétně šlo o „supersociální“ gen – v tom smyslu, že mravenci s tímto genem vytvářejí mraveniště s více královnami. Podle studie vědců z Queen Mary University of London se příslušný gen poprvé objevil před více než milionem let. Gen opět spíše v uvozovkách, nejde o kousek kódující jediný protein. Velký úsek jednoho mravenčího chromozómu v určité verzi umožňuje, aby dělnice snášely a pečovaly až o desítky královen. Po analýze 365 genomů ohnivých mravenců se ukázalo, že stejná verze chromozomu je přítomna u různých druhů.
Jaké výhody může přinášet nově objevené sociální uspořádání? Kolonie s více královnami produkuje více dělnic, takže je (může být) ve výhodě oproti koloniím s královnou jedinou. Mraveniště nezanikne, když královna zahyne při nějaké extrémnější události typu povodně (poznámka: ale to by snad nemuselo ani jinak, byla-li by ještě vajíčka, mohli by si dělnice vypěstovat novou?). Ale může to celé být samozřejmě nějak složitější. Každopádně – bez rozsáhlých genetických analýz by asi sotva koho napadlo, že šíření genu se děje hybridizací.
Ohniví mravenci dokážou bolestivě kousnout i člověka. V poslední době se celkem intenzivně zkoumají především proto, že do jejich rodu Solenopsis spadá i invazní druh Solenopsis invicta (RIFA, Red Imported Fire Ant), které se ze střední/jižní Ameriky šíří do celého světa a snahy s tím něco dělat dosud nebyly příliš úspěšné..
Stolle et al. Recurring adaptive introgression of a supergene variant that determines social organisation, Nature Communications (2022).
Zdroj: Queen Mary, University of London / Phys.org
Poznámky PH: U mravenců je známo, že několik královen spolupracuje při založení hnízda, pak ale přežije jen jedna (dělnice ostatní zabijí). Jde v tomto případě o stejný mechanismus, akorát že „už to tak zůstane“? Jsou spolu žijící královny sestry (alespoň se značnou pravděpodobností)? Nebo je to tak, že v „normálním“ mraveništi s jednou královnou si dělnice vypěstují královnu novou, aniž přitom starou usmrtí (jak by to bylo obvyklé)? To průvodní tisková zpráva neupřesňuje.
