Archiv článků: homo

Rudapithecus, lidoop, jehož fosílie byly objeveny u hornického maďarského městečka Rudabánya, by mohl mít vztah k evoluci člověka, respektive k tomu, jak vypadalo rozdělení větve vedoucí k lidem a k šimpanzům. Fosílie tohoto lidoopa jsou staré asi 10 milionů let, měly by tedy předcházet rozchodu předků lidí a šimpanzů, jak …

Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, alespoň pokud porovnáváme mezi příbuznými skupinami organismů – a taková skupina může být značně široká, protože mozek (stejného evolučního původu) mají nejen všichni primáti nebo všichni savci, ale i všichni obratlovci. Samozřejmě určité nejasnosti zde …

Lidé mají být pro jiné lidi jako kořist výhodní, a také prý v Atapuerce byli konzumováni častěji, než by odpovídalo jejich hustotě. Asi před dvěma lety došel James Cole z University of Brighton k závěru, že lovit člověka na potravu se jinému člověku nevyplatí, protože lidské tělo není jako zdroj …

Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele. Objevy z etiopského naleziště Bokol Dora 1 si vyžadují delší komentář. Nejde totiž o nejstarší kamenné nástroje jako takové, ale o artefakty, které spojujeme jednoznačně s lidmi. V rozporu s tím, co tvrdily starší učebnice, totiž …

Mohla by se choroba podobná kuru stát novou epidemií, zasahující oblast mnohem větší, než je Nová Guinea? Podle biologického antropologa Simona Underdowna k tomu možná již došlo. Underdown se domnívá, že zdaleka ne všechny oběti transmisivních spongiformních encefalopatií byli Britové cpoucí se hamburgery anebo Novoguinejci, kteří si svou dobu kamennou …

Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků …

Živého australopitéka nikdo z nás neviděl a žádná srovnatelná analogie v současnosti neexistuje. Pokud si tedy při rekonstrukci jejich života dovolíme použít analogii s žijícími primáty, je na místě opatrnost a rezervovanost. Pohybujeme se na půdě evolucionistických interpolací, kdy víceméně intuitivně hledáme jakési mezistupně mezi chováním zvířecím a lidským. A …

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

Po objevu „hobitů“ na indonéském ostrově Flores se nejčastěji předpokládalo, že jde o potomky Homo erectus. Tento druh žil na nedaleké Jávě, nicméně příslušné spojení je rozhodně diskutabilní. Jak už označení těchto lidí ukazuje, „hobiti“ byli velmi malí. To se ještě dalo zdůvodnit změnou velikosti u izolovaných ostrovních populací (viz …