nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen
nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Tak jako je to s kanibalismem – vyplácí se, nebo ne?

Lidé mají být pro jiné lidi jako kořist výhodní, a také prý v Atapuerce byli konzumováni častěji, než by odpovídalo jejich hustotě.

Asi před dvěma lety došel James Cole z University of Brighton k závěru, že lovit člověka na potravu se jinému člověku nevyplatí, protože lidské tělo není jako zdroj kalorií nic moc. Ke kanibalismu samozřejmě docházelo, ale nejspíš měl povahu spíše rituální než utilitární.
Viz také: Člověk jako zdroj jídla za moc nestojí

Jesús Rodríguez, Ana Mateos a Guillermo Zorrilla ze španělského Centro Nacional de Investigación sobre la Evolución Humana nyní tvrdí opak. Vycházejí z analýzy nálezů ve španělské Atapuerce, kterou obývali Homo ancestor (někdy se ztotožňují s Homo heidelbergensis, někdy s Homo erectus, v podstatě šlo o předky evropských neandrtálců). Z Atapuerky máme zřejmě nejstarší doklady pohřbívání, před asi milionem let zde bujel i kanibalismus.
Autoři nové studie na základě svých výpočtů tvrdí, že kanibalismus se tehdejším lidem vyplácel čistě výživově, z hlediska rovnice vynaložené energie a získané energie, alespoň když se srovná rentabilita lidolovu s lovem jiných zvířat (jak ovšem započítat riziko, že přitom lovec sám skončí jako kořist, eventuálně že se nakazí společnými parazity). Lidé mají být pro jiné lidi jako kořist výhodní, a také prý v Atapuerce byli konzumováni častěji, než by odpovídalo jejich hustotě ve srovnání s jinými zvířaty. Vědci to vysvětlují i tím, že i když bylo v oblasti tehdy víc např. zajíců, lidé potkali jiného člověka (relativně) pravděpodobněji než zajíce.

Jesús Rodríguez et al. Does optimal foraging theory explain the behavior of the oldest human cannibals?, Journal of Human Evolution (2019). DOI: 10.1016/j.jhevol.2019.03.010
Zdroj: ScienceDaily

Poznámky PH: Subjektivně je to celé poměrně zmatené. Jak víme, kolik tehdy žilo v oblasti různých zvířat, když ne podle toho, s jakou frekvencí nacházíme jejich pozůstatky? Lidé na sebe mohou narážet přednostně proto, že loví stejná zvířata a konkurují si o zdroje, skupiny spolu bojují třeba o ženy a při té příležitosti se pak konzumují; ovšem primárně vlci nebo lvi také neloví jiné vlky nebo lvy pro potravu. Kanibalismus se mohl uplatňovat i vůči členům téže skupiny, když zemřeli z přirozených příčin (a třeba šlo primárně o rituál, ne o zdroj kalorií, což ostatně může platit i při konzumaci nepřítele).
Navíc mohlo jít i o případ „ne úplně čistého kanibalismu“, jako když se (možná) Homo sapiens jedli nevzájem s neandrtálci. Lidských druhů žilo tehdy vedle sebe více; najdeme-li někde vydlabanou lebku Homo ancestor, není jasné, kdo si na mozkovně pochutnal.

Chytrý textil detekuje toxické látky

Vlákna jako čidla plynů, integrovaná do textilií, mohou být základem nové generace inteligentních oděvů. Včasný …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close