Archiv článků: hvězdy

Neblíží se exploze? Betelgeuse, stejně jako všichni rudí veleobři, nakonec vybuchne jako supernova… Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zkoumali nezvykle výrazné slábnutí jinak jasné hvězdy Betelgeuse, rudého veleobra ležícího na obloze v souhvězdí Orion. Unikátní snímky povrchu této obří hvězdy zachycují nejen její slábnutí, ale také zdánlivé změny tvaru. Betelgeuse bývala …

Jakmile větší hvězda dospěla do vývojové fáze rudého obra, zvětšila se natolik, že obklopila svého méně hmotného hvězdného souputníka. Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu …

Už asi 10 miliard let vesmír zřejmě stárne a zpomaluje – v tom smyslu, že rychlost tvorby nových hvězd klesá, alespoň kam dohlédneme. Podle všeho jsou viníkem obří černé díry v jádrech galaxií. Nicméně galaxie uprostřed kup jsou proti vlivu svých černých děr relativně odolnější, praví nová studie. Možná někdy …

U obří černé díry v centru Mléčné dráhy (objekt Sagittarius A* v souhvězdí Střelce) objevují astronomové již řadu let podivné objekty. Anna Ciurlo a Andrea Ghez z University of California v Los Angeles a jejich kolegové ve studii publikované v Nature o těchto objektech prohlásili, že „vypadají jako plyn a …

Byla by to astronomická událost století. Hvězda Betelgeuze už velmi brzy vybuchne jako supernova. Na pozemské obloze bude jasná nebo jasnější než úplněk a viditelná pouhým okem i ve dne. Ono velmi brzy ale myslíme spíše z pohledu astronomických měřítek. Podle mnoha studií existuje jen malá šance, že se výbuchu …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …