Archiv článků: hvězdy

U obří černé díry v centru Mléčné dráhy (objekt Sagittarius A* v souhvězdí Střelce) objevují astronomové již řadu let podivné objekty. Anna Ciurlo a Andrea Ghez z University of California v Los Angeles a jejich kolegové ve studii publikované v Nature o těchto objektech prohlásili, že „vypadají jako plyn a …

Byla by to astronomická událost století. Hvězda Betelgeuze už velmi brzy vybuchne jako supernova. Na pozemské obloze bude jasná nebo jasnější než úplněk a viditelná pouhým okem i ve dne. Ono velmi brzy ale myslíme spíše z pohledu astronomických měřítek. Podle mnoha studií existuje jen malá šance, že se výbuchu …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za …

Tabbyina hvězda nedává astronomům spát. Hypotézy, které se snaží vysvětlit záhadu slavné hvězdy, přibývají skoro stejně rychle jako body na světelné křivce. Jedna z nejnovějších hypotéz je ale velmi elegantní. U hvězdy nejdříve Kepler a následně také pozemské dalekohledy objevili poklesy jasnosti, ve kterých není žádný řád – z hlediska …

Temné hvězdy jsou temné nikoliv proto, že by nezářily, ale kvůli tomu, že jejich značnou část tvoří temná hmota. Anihilace temné hmoty jim rovněž dodává energii – na rozdíl od jaderné fúze v hvězdách klasických. Samotná idea temných hvězd je stará již více než 10 let. Předpokládalo se, že by …