Když si vědci prohlédli první snímky nejstarších galaxií vesmíru pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, byli šokováni. Mladé galaxie se zdály být příliš jasné, příliš hmotné a příliš vyvinuté na to, aby vznikly tak brzy po velkém třesku. Tento překvapivý objev dokonce přiměl některé fyziky zpochybnit standardní model kosmologie (poznámka: standardním …
více »
Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …
více »
Fyzik Freeman Dyson už v roce 1960 přišel s myšlenkou, že by mohly existovat mimozemské civilizace tak vyspělé, aby dokázaly vybudovat megastruktury dostatečně velké na to, aby uzavřely svou mateřskou hvězdu – Dysonovy sféry. Současně navrhl, že tyto struktury by bylo možné detekovat na základě odpadního tepla, které budou vyzařovat …
více »
Oběžné dráhy 27 hvězd obíhajících těsně kolem černé díry v centru naší Mléčné dráhy jsou natolik chaotické, že vědci nedokážou s jistotou předpovědět, kde se budou nacházet maximálně za přibližně 462 let. Toto zjištění vyplynulo ze simulací tří astronomů z Nizozemska a Velké Británie. Simulovat 27 hvězd, jejich vzájemné interakce …
více »
Mléčná dráha aktuálně krade hvězdy menším sousedním galaxiím. Podobná masová migrace hvězd probíhá i v sousední Galaxii v Andromedě. Není to až tak překvapivé, ale zachytit se tento proces mimo naši galaxii podařilo prý vůbec poprvé. Výsledky jsou založeny na datech z přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) na dalekohledu …
více »
Lyra Cao z Ohio State University a její kolegové představili novou techniku, která z dostupných dat dokáže vytáhnout informace o „skvrnitosti“ dané hvězdy. Na tomto základě lze dále přímo testovat různé modely popisující chování magnetického pole hvězd. Autoři studie by za tímto účelem brzy chtěli publikovat katalog měření hvězdných skvrn …
více »
Vesmírný dalekohled Jamese Webba navázal na pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu, který objevil dosud vůbec nejvzdálenější známou hvězdu. Pozorujeme ji během první miliardy let po velkém třesku. Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu nyní odhalil, že se jedná o hmotnou hvězdu typu B, která je více než dvakrát žhavější než …
více »
Astronomové objevili bílého trpaslíka, jehož jedna strana je tvořena vodíkem, zatímco druhá je z helia. Bílí trpaslíci jsou vyhořelé pozůstatky hvězd podobných našemu Slunci – poté, co projdou fází rudého obra, odhodí obal a jádra se jim zhroutí. Nově objevený zbytek hvězdy byl nazván Janus (římský bůh se dvěma tvářemi). …
více »
Podmínky v mladém vesmíru, podstatně odlišné od těch současných, mohly vést ke vzniku opravdu obřích hvězd, o hmotnosti až 100 000 Sluncí. Alespoň podle nově provedených počítačových simulaci. Třeba ovšem dodat, že jiné modely zase dávají jiné výsledky, třeba „jen“ stovky Sluncí, nebo předpokládají hvězdy svou hmotností se příliš nelišící …
více »
Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …
více »
Sciencemag.cz
