Archiv článků: hvězdy

Nedávná pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v rozporu se stávající kosmologickými modely zjistila, že již v první půl miliardě let po velkém třesku ve vesmíru existovala řada velmi hmotných galaxií – tedy takových, které se skládaly z velkého množství hvězd. Astrofyzici z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se nyní pokusili tuto …

Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy …

Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové poprvé pozorovali pozůstatky, které po sobě zanechaly exploze prvních hvězd ve vesmíru. Objevili tři vzdálené oblaky plynu, jejichž chemické složení odpovídá tomu, jaké vědci očekávají po prvních hvězdných explozích. Tyto nové poznatky nás posunují o další krok blíže k pochopení vlastností prvních hvězd, které vznikly po …

Na základě dat z observatoře Gaia Evropské kosmické agentury astronomové objevili nejbližší a také druhou nejbližší černou díru. Černé díry Gaia BH1 a Gaia BH2 se nacházejí ve vzdálenosti pouhých 1 560 světelných let od nás ve směru souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) a 3 800 světelných let v souhvězdí Kentaura. Na …

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …

Nově objevená exoplaneta má velikost Jupiteru, hostitelská hvězda TOI-5205 je přitom jen asi čtyřikrát větší. Takové uspořádání poněkud nabourává stávající představy o vzniku planet. TOI-5205 je trpaslík typu M, nejběžnější typ hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší než Slunce a dosahují asi poloviční teploty. Mají velmi nízkou svítivost, ale extrémně …

Astronomové použili data ze dvou dalekohledů ke změření toho, jak sledovaná hvězda (zdánlivě) změnila svou polohu, když před ní procházel bílý trpaslík. Ze změřeného efektu gravitační čočky pak šlo vypočítat i hmotnost trpaslíka LAWD 37 odpovídající tomu, nakolik jeho hmotnost ovlivnila dráhu světla. Podobné stanovení hmotnosti jediné hvězdy se podařilo …

Astronomové objevili ve vnějším halo Mléčné dráhy více než 200 vzdálených hvězd typu RR Lyrae. Jedná se o pulzující proměnné hvězdy někdy označované také jako krátkoperiodické cefeidy. Tyto hvězdy jsou dobře použitelné jako standardní svíčky, tj. z jejich jasu lze odvodit i jejich vzdálenost. Díky tomu se daly určit i …