LIFE bioCEEd jako první investuje do vývoje průlomové léčby roztroušené sklerózy (RS), závažného autoimunitního onemocnění. Unikátní výzkum, který má potenciál zásadně změnit způsob léčby, vznikl na Lékařské univerzitě Gdaňsk v laboratoři neurovědkyně Dr. Rutkowské specializující se na regeneraci nervové tkáně. Vícefázová investice dosáhne řádů desítek milionů eur. V druhém kroku …
více »Nové látky mohou podpořit imunitní systém v boji s rakovinou
Uvolněný adenosin se váže na imunitní buňky, zpomaluje je a snižuje jejich schopnost rozpoznávat a ničit rakovinné buňky. Náš imunitní systém je neuvěřitelně silný. Dokáže totiž mimo jiné sám rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Nádorové buňky jsou ale na tento útok připravené: vytvářejí si vlastní „neviditelné štíty“, které je před …
více »Hmyzí imunita jako inspirace pro nové antimikrobiální materiály ve zdravotnictví
Hmyz se proti mikrobům brání pomocí účinných přírodních látek – a právě ty mohou inspirovat nové antimikrobiální materiály pro zdravotnictví, například obvazy či náplasti. V projektu AIIC – Antimikrobiální povrchové úpravy inspirované přírodními produkty hmyzu vyvíjíme nové typy antimikrobiálních povlaků pro zdravotnické materiály a zařízení. Tyto povlaky využívají látky přirozeně …
více »Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního …
více »Claudin-1 jako nečekaný strážce centrální tolerance
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy objevili zcela novou roli proteinu Claudin-1 v imunitním systému. Studie, jejímž hlavním autorem je Jiří Březina a spoluautory mimo jiné Matouš Vobořil, Jan Dobeš, Jan Pačes a Jan Černý (Katedra buněčné biologie), vyšla v prestižním časopise …
více »Tetování může dlouhodobě ovlivňovat imunitní systém
Tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému? Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají …
více »Umělá inteligence pomohla objasnit 25 let starou záhadu Crohnovy choroby
Vědci z UC San Diego tvrdí, že vyřešili desetiletí trvající debatu o roli prvního známého genu spojovaného se zvýšeným rizikem vzniku Crohnovy choroby. Lidské střevo obsahuje dva typy makrofágů (specializovaných bílých krvinek), které mají velmi odlišné, ale v obou případech důležité role v udržování rovnováhy v trávicím systému. Zánětlivé makrofágy …
více »Brzlík má více buněčných učitelů, než jsme si mysleli
T-lymfocyty, klíčové obranné buňky, se v brzlíku učí nerozpoznávat vlastní tělo jako nepřítele. Nový výzkum Matouše Vobořila, publikovaný v prestižním Journal of Experimental Medicine, ukazuje, že se na této „výchově“ podílí i široké spektrum dendritických buněk a makrofágů. Objev přináší zásadní poznatky s možným využitím pro prevenci autoimunitních chorob a …
více »Odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
Neobvyklý typ mozkových buněk může hrát zásadní roli u progresivní roztroušené sklerózy a pravděpodobně přispívá k přetrvávajícímu zánětu, který je pro toto onemocnění charakteristický. Objev mezinárodního týmu expertů otevírá slibnou novou cestu pro výzkum účinných terapií tohoto neurodegenerativního onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Neuron, podíleli se na ní vědci z …
více »Glioblastom zasahuje nejenom mozek
Nové studie odhalily extrémně tenké kanálky spojující lebku s mozkem. Mohou glioblastomu umožňovat přenos signálů do kostní dřeně. Vědci z Montefiore Einstein Comprehensive Cancer Center (MECCC) a newyorské Albert Einstein College of Medicine prokázali, že glioblastom – nejnebezpečnější forma rakoviny mozku – neovlivňuje pouze mozek, ale také narušuje lebku, mění …
více »
Sciencemag.cz
