Proč šimpanzi nedošli k době kamenné, i když jinak různé nástroje používají? Zřejmě to přece jen jejich duševní schopnosti přesahuje a předkové člověka je v tomto překonávali. Přitom od člověka se šimpanz může naučit leccos (třeba vařit na ohni). Znám je i případ šimpanze, který v zoo po návštěvnících házel …
více »Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?
Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …
více »Z Gödelova důkazu nevyplývá, že jsme něco víc než stroje
Už prostý fakt, že neumíme naprogramovat „gödelizaci“, by v nás měl vzbudit jisté pochyby, zda ji za všech okolností zvládneme my sami. Možnost trucovitě opakovat Gödelův argument posloužila mnoha lidem jako zbraň při prosazování názoru, že lidské myšlení zahrnuje určité prchavé a těžko pochopitelné prvky, které počítače nedokážou napodobit. Významným …
více »Utopené náklady: Opice jsou tvrdohlavé podobně jako lidé
Můžeme tomu říkat vytrvalost, tvrdohlavost nebo i utopené náklady – jde prostě o přesvědčení, že když už jsme nějaké věci věnovali určitý čas (fyzické či duševní úsilí, peníze apod.), je kvůli tomu nějak cennější. Že v nějaké činnosti stojí za to pokračovat prostě proto, že už jsme se jí zabývali …
více »Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny
Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …
více »Sépie zvládají test odloženého uspokojení
Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …
více »Nejchytřejší psi se zvládnou naučit slovo už po 4 opakováních
Není každý génius, to platí pro lidi stejně jako pro psy. Na budapešťské Eötvös Loránd University přišli s dalším psovědným výzkumem. Jedná se o kynologickou velmoc, zmiňovanou na Sciencemagu opakovaně. Probíhá zde Family Dog Project a nedávno spuštěná Genius Dog Challenge získala v prostředí sociálních médií popularitu až virální. Nový …
více »Počítání zvířat: Vlčí smečka má představu, kolik jich je
Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …
více »Psi mají problém se samohláskami
Schopnost psů porozumět lidskému jazyku je určitě nějak limitovaná – v řadě ohledů. Nový výzkum se zaměřuje nikoliv na chápání jako takové, ale čistě na schopnost rozlišit od sebe různé zvuky. Na maďarské Eötvös Loránd University, což je, dalo by se říct, kynologická velmoc, nyní uvádějí, že pokusní psi měli …
více »Psi vnímají odlišné preference lidí. Znamená to teorii mysli?
Psi člověka poslouchají. Dokáží vnímat gesta i pohled. Zajímavý experiment nyní ukázal, co se děje, když ve hře jsou jak vlastní preference psů, tak i přání lidí. Děti v určitém věku pochopí nejen to, že jiní lidé mohou mít k dispozici jiné informace, ale i to, že mohou mít jiné …
více »
Sciencemag.cz
