Chobotnice Octopus vulgaris, autor obrázku albert kok, zdroj Wikipedia, licence obrázku CC BY-SA 3.0

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo jak se tomu má říkat). V aktivní fázi spánku naopak chobotnice prudce mění barvu i strukturu kůže, různě hýbou chapadly, stahují přísavky a koulí očima. K aktivnímu spánku většinou dochází po více než 6 minutách spánku klidného a střídání obou fází má mít nějaká obecnější pravidla (základní interval snad 30-40 minut, aktivní spánek bývá ale jen velmi krátký).
V obou případech jde o spánek, chobotnice k probuzení, respektive k vyvolání nějaké reakce, potřebovaly silný vizuální nebo hmatový stimul. Ani jedno tedy není žádné nehybné strnutí, kdy se chobotnice snaží být nenápadná, číhá na kořist apod.
Něco podobného se už dříve zjistilo u sépií. Samozřejmě se přímo nabízí to srovnat s REM a non-REM spánkem člověka, většiny savců, zřejmě (některých?) ptáků a snad i některých plazů, a z toho odvozovat, že i hlavonožci mají sny. Jeden z autorů nové studie Sidarta Ribeiro z brazilské Federal University of Rio Grande do Norte dodává, že u chobotnic by se kvůli tomu, jak je snění krátké, ale jednalo spíše o klipy. Autoři studie dále uvažují o tom, že bychom možná sny chobotnic mohli číst podle měnících se vzorů na jejich kůži.
A samozřejmě evoluční úvaha. Souvisí 2 fáze spánku s tím, že hlavonožci jsou z bezobratlých nejinteligentnější? Proč se v evoluci dvakrát nezávisle na sobě objevil podobný mechanismus (od posledního společného předka obratlovců a hlavonožců opravdu nelze čekat nic sofistikovaného)? Bude i zde snění například nějak posilovat učení, nebo naopak zde bude probíhat čištění paměti od balastu?

iScience, Medeiros et al.: „Cyclic alternation of quiet and active sleep states in the octopus“ https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042(21)00191-7, DOI: 10.1016/j.isci.2021.102223
Zdroj: Cell Press / Phys.org

Poznámky PH:
O čem se chobotnicím zdá? Slané sny? Hlavonožci kupodivu nežijí ve sladkých vodách a možná ani nikdy nežili. Dle jedné teorie evoluce předků ryb probíhala právě ve sladkých vodách, zatímco hlavonožci dominovali mořím (cca ordovik, v siluru už byli hlavonožci a ryby v mořích vedle sebe).
Pokud by skutečně dávalo smysl, že dva stavy spánku mohou nějak korespondovat s evolucí inteligence, nabízí se to vše nějak zakomponovat do vývoje neuronových sítí (tam se občas také uvádí, že nějak přidávají režimy odpovídající právě spánku, ale co přesně to v jednotlivých případech konkrétně znamená…?).
Ad klipovitost snů chobotnic. Na to bych vůbec nespoléhal. Člověk něco uslyší těsně před probuzením a sen to ještě stihne zakomponovat a pak pokračovat subjektivně třeba i delší dobu, i když objektivně člověk procitne těsně po signálu.
Celé mi to přijde sice přímo se nabízející a inspirativní, ale přece jen hrozně silné zobecnění, spojování 3 různých věcí – inteligence, existence snů a více typů spánku. Kolik různých stavů spánku/strnulosti mají zvířata upadající do zimního spánku, různých letargií, hibernací…? Sen (i když jde řekněme o realitu vytvořenou coby abstrakce) navíc ani není moc podobný abstrakci, kterou používáme při odvozování – kdyby tohle, pak tohle, pokud by svět fungoval takto, pak by platilo toto. Nejde o žádný „trenažer“ inteligence (sen skutečně nedá dobrou odpověď na otázku „jak to dopadne, když skočím z okna“), spíš o vedlejší produkt jiných procesů v mozku.
Literární asociace: Někdo jako P. K. Dick by mohl napsat, zda sépie sní o sytých studených stinných suterénech. A samozřejmě – v R’lyehu čeká a sní Lovecraftův Cthulhu, kterého snad alespoň provizorně lze k hlavonožcům přiřadit rovněž. Motiv snu jako vedlejšího efektu je i v jedné povídce Grega Egana ze sbírky Axiomat (hrdina je cca postavou ze snu, který se sní, protože při nějakém procesu to jinak nejde).

Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close