Archiv článků: klima

Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové. Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy …

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby, na studii se podíleli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované …

Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není. Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu …

V minulosti byla osika mnohem rozšířenější. Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus tremuloides) na severní polokouli významně přispívají ke zvyšování biologické …

Mořské řasy jako jednobuněčná Emiliania huxleyi mají významný ochlazující efekt na zemské klima. Množství a druhovou pestrost řas v oceánu však ovlivňují virové infekce. Výzkumný tým Strukturní Virologie z CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Pavla Plevky nyní s pomocí kryo-elektronové mikroskopie popsal strukturu viru EhV-201 infikujícího řasu Emiliania huxleyi, a …

Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, …

Producenti potravin živočišného původu, respektive chovatelé hospodářských zvířat, jsou poslední dobou neoprávněně označování za jednoho z největších viníků klimatické změny – hlavně pak chovatelé skotu. Jako řešení se zejména v Evropě udává snížení spotřeby masa, a s tím související i omezování chovu hospodářských zvířat, ať už napřímo nebo různými normami …

Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému snižování půdní vlhkosti, tedy vysychání půdy. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA …

Soubor genů odpovědný za ochranu buněk před oxidačním stresem je klíčový pro jeho schopnost přežít v různých klimatických podmínkách. S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali …