…který na své pole zaseje více plodin s různými nároky na vodu a teplotu půdy. Pravděpodobnost, že něco sklidí je vyšší, než když vsadí na monokulturu. Tři roky testovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jak se čolek obecný a čolek horský přizpůsobují sezónním výkyvům teploty prostředí. Zjistili, že jejich …
více »Blízká supernova před 2,5 miliony let možná odstartovala doby ledové
Když jsme nedávno zaznamenali pokles jasu hvězdy Betelgeuse, spekulovalo se o tom, že by se mohla stát supernovou. Logicky s tím pak vyvstala otázka, zda by to nějak ovlivnilo nás, respektive život na Zemi obecně. Viz také: Jak to bylo s Betelgeuse Chování Betelgeuse se nakonec vysvětlilo jinak. Vědci z …
více »Letokruhy stromů odkrývají, jak sopečné erupce formovaly klima
Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně. Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých …
více »Klima na exoplanetách: Jak funguje oceán a jak pevnina
Přítomnost kontinentu snižuje účinnost přenášení tepla z denní na noční stranu. Většina hvězd v Galaxii jsou červení trpaslíci. Exoplanety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a malé velikosti hledají lépe. Na druhou stranu jsou červení trpaslíci velmi problematické hvězdné matky. Jedním z důvodů je vázaná rotace. Velká část potenciálně …
více »Za 500 let bylo v Evropě 9 období, kdy výrazně vzrostl počet povodní
Jak se měnila četnost a intenzita povodní za posledních pět set let v Evropě, zkoumal mezinárodní tým vědců, jehož členy byli také odborníci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Z dokumentárních historických pramenů a systematických hydrologických pozorování analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové období …
více »Pozdní jarní mrazy škodí zemědělství víc než jiná rizika spojená s podnebím
Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …
více »Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním
Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …
více »Co způsobuje globální oteplování motýlům? Předpověď českobudějovických vědců je příznivá
Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech… Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra AV ČR hledali odpověď v matematických modelech a v …
více »Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?
Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …
více »Po stopách komety staré 12 800 let
Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa. Mezinárodní tým vědců, jehož členem je i doc. Günther Kletetschka, přišel nedávno s dalším objevem, který se k hypotéze přiklání. Doc. Günther Kletetschka z Ústavu …
více »