Povrch Venuše, umělecká představa, zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly

Měla před 4 miliardami let namále i Země?

Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před 3 nebo třeba až před 1 miliardou let. Vědci ze švýcarského National Centre of Competence in Research PlanetS a University of Geneva ovšem nyní tvrdí něco jiného.
Martin Turbet a jeho kolegové simulovali klima Země a Venuše na samém počátku jejich vývoje, před více než 4 miliardami let, kdy byl povrch planet ještě roztavený. S tím spojené vysoké teploty znamenaly, že veškerá voda byla přítomna ve formě páry.
Pomocí sofistikovaných trojrozměrných modelů atmosféry (obdobným těm, které se používají k simulacím současného klimatu na Zemi) autoři studie dále zkoumali, jak by se atmosféry obou planet měly dále vyvíjet v čase a zda by se při tom mohly vytvořit oceány. Závěr zní, že klimatické podmínky neumožnily kondenzaci vodní páry v atmosféře Venuše. Teploty nikdy neklesly natolik, aby voda v její atmosféře vytvořila dešťové kapky, které by mohly dopadat na povrch planety. Místo toho voda zůstala v atmosféře jako plyn a oceány prostě nikdy nevznikly. Jedním z hlavních důvodů byly mraky, které se tvořily přednostně na noční straně planety. Tato mračna způsobovala velmi silný skleníkový efekt, který bránil tomu, aby se Venuše ochlazovala tak rychle, jak se dříve předpokládalo.
Simulace také překvapivě ukazují, že i Země měla tehdy namále. Naši planetu mohl snadno potkat stejný osud jako Venuši. Kdyby byla Země jen o něco blíže ke Slunci nebo kdyby Slunce v době jejího mládí dodávalo tolik energie jako dnes, vypadala by naše planeta úplně jinak. Je pravděpodobné, že právě relativně slabé záření mladého Slunce umožnilo Zemi ochladit se natolik, aby na ní zkondenzovala voda a mohly vzniknout oceány.
(PH: Jinak řečeno – i když Země v minulosti málem zamrzla, v době před cca 4 miliardami let jí hrozilo spíše přehřátí. Možná Země není uprostřed, ale třeba na samém okraji obyvatelné zóny. Podle této studie na „teplém“ okraji.)
Samozřejmě, stále jde jen o simulace. Přesnější poznatky o Venuši bychom měli získat díky experimentálním datům, které získají mise chystané NASA a ESA.

Martin Turbet, Nightside clouds inhibit early ocean formation on Venus but not on Earth, Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-021-03873-w. www.nature.com/articles/s41586-021-03873-w
Zdroj: University of Geneva / Phys.org

Poznámka PH: Protože vodní pára sama je skleníkový plyn, máme zde systém s kladnou zpětnou vazbou. Jakmile voda začne kondenzovat, bude kondenzace pokračovat. Jakmile se oceány začnou vařit, budou mít tendenci se vyvařit.

Pes mohl být klíčová obchodní komodita

Psi byli tak cenní, že se s nimi obchodovalo, a to zřejmě i na větší …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close