Archiv článků: klima

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech… Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra AV ČR hledali odpověď v matematických modelech a v …

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa. Mezinárodní tým vědců, jehož členem je i doc. Günther Kletetschka, přišel nedávno s dalším objevem, který se k hypotéze přiklání. Doc. Günther Kletetschka z Ústavu …

Konec sídliště Abu Hureyra u Eufratu. Bylo ochlazení v mladším drysau důsledkem kosmické katastrofy? Naleziště Abu Hureyra na severu Sýrie bylo v 70. letech zaplaveno vybudovanou přehradou. Ještě předtím však místo stihli prozkoumat archeologové a nálezy odvézt. Osídlení je datováno do doby asi 10 800 př. n. l. a představuje …

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

Co doporučit z českého knižního trhu populárně-vědecké literatury? Co dát či si nechat dát pod stromeček? V letošním roce jsme se sice dočkali řady zajímavých titulů, u mnohých z nich se však jedná o dotisky či nová vydání. Tip č. 1 Marcus du Sautoy: Hudba prvočísel. Dvě století Riemannovy hypotézy …

Změna je především příležitost a nabízí možnost vydělat každému, kdo si vsadí lépe než ostatní. Kdo vydělá na globálním oteplování, do čeho investovat? Vědci z NASA a ruského Kransojarsku (Krasnoyarsk Federal Research Center) zkusili odhadnout, jak se bude koncem tohoto století žít na Sibiři. Samozřejmě jde o věštění z křišťálové …

Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …