Skvrny na Slunci. Credit: NASA/Goddard Space Flight Center

El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem

Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku.

Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí ovlivňuje. Hlavní na jejich studii má být to, že za základní časovou jednotku pro korelaci navrhují právě „širší“ 22letý sluneční cyklus. Základní sluneční cyklus, podle množství a vzhledu (což odpovídá teplotě) slunečních skvrn, má 11 let, jenže zde mj. bývá někdy problém určit, kdy jeden cyklus končí a druhý začíná. Nedávno navržený 22letý cyklus má být spolehlivější/pravidelnější.
Perioda 22 roků se odvozuje z cyklu magnetické polarity Slunce. Na počátku fáze se v blízkosti pólů objeví opačně nabité magnetické pásy a posouvají se směrem k rovníku, až se navzájem zničí. Spolu s pohybem magnetických pásů se ve středních zeměpisných šířkách objevují sluneční skvrny (podle průvodní tiskové zprávy National Center for Atmospheric Research, zní to samozřejmě trochu jako tahání králíků z klobouku). Konec pásů představuje jednoznačné datum, které určuje konec jednoho a začátek druhého cyklu.
Vědci zjistili, že tyto body odpovídají přechodům El Nino (teploty povrchu moře v Tichém oceánu jsou vyšší než průměrné, chladné proudy zeslabují; souvisí to pak i s dalšími proměnami, např. na jihu USA jsou během fáze La Nina teplejší a sušší zimy) a La Nina mezi roky 1960 až 2010/2011. Právě se odehrávající konec dalšího slunečního cyklu by se měl shodovat se začátkem další fáze La Nina. Pravda ovšem je, že i tak to od roku 1960 včetně bude jen 5 konců 22letého cyklu, takže data nejsou zrovna robustní (poznámka PH: navíc v tiskové zprávě uváděných 5 až 6 začátků cyklu ve sledovaném období ale na první pohled/přepočet nějak neodpovídá). To, že by celá korelace mohla být náhoda, má mít ovšem podle provedených statistických testů pravděpodobnost menší než 1 : 5 000.

Robert J. Leamon et al, Termination of Solar Cycles and Correlated Tropospheric Variability, Earth and Space Science (2021). DOI: 10.1029/2020EA001223
Zdroj: National Center for Atmospheric Research / Phys.org

Poznámky PH:
Samotná případná fyzikální vazba by mohla být podobně jednoduchá, jako se předpokládá u 11letého cyklu, kdy se otáčí sluneční magnetická polarita. Aktivita Slunce korespondující s množstvím záření přímo ovlivňuje zemskou atmosféru, dopad na počasí (respektive klima v krátkodobém měřítku) by byl celkem jasný. Problém 11letého cyklu je právě v tom, že není přesný, už se vyskytly 9letý i 14letý. Třeba na úrovni 22 let opravdu vše funguje už pravidelně (nebo alespoň pravidelněji).
1 : 5000 je o něco víc než 3 sigma, ve fyzice se za hladinu důkazu obvykle považuje 5 sigma, tj. 1: 3,5 milionu.

CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů

Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close