Archiv článků: kosmologie

Mezinárodní tým astronomů nenašel v galaxii AGC 114905 žádnou stopu temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná a opakovaná měření pomocí nejmodernějších dalekohledů ze systému Very Large Array. Galaxie AGC 114905 se od nás nachází ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let. Patří mezi tzv. ultrarozptýlené trpasličí galaxie, kde označení „trpasličí“ …

Debat o matematickém platonismu (tedy zhruba otázka, nakolik matematické objekty existují nezávisle na fyzikálním/fyzickém světě) už proběhlo mnoho, až mám pocit, že téma se nějak vyčerpalo. Výsledek je totiž (subjektivně) celkem jasný: žádný závěr není plně uspokojivý. Na otázku, zda iracionalita odmocniny ze 2 platila, než ji někdo objevil, dává …

Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba. …

Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …

Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …

Kolik informací je zakódováno ve viditelném vesmíru? Otázka je to samozřejmě poněkud komplikovaná až filozofická, ale zůstaňme v užším rámci. Nejde nám teď o to, zda informaci dokážeme čerpat, využít, zda je nějak jedinečná a ne redundantní, ale představme si prostě „maximální možné množství“. Melvin M. Vopson z University of …

Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …

Nová metoda slibuje dohlédnout mnohem hlouběji do historie vesmíru. Záření kvasarů v rentgenovém a ultrafialovém spektru má těsně korelovat. Ve 20. letech harvardská astronomka Henrietta Swan Leavittová objevila první standardní svíčky – proměnné hvězdy cefeidy. Určitý typ hvězd má speciální vzor své aktivity odpovídající jejich vlastní svítivosti. Ze změřené svítivosti …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …

Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …