Archiv článků: krajina

Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …

Na konci vrásnění je stlačování nahrazeno částečným roztahováním zvrásněného prostoru, jak se nakupené, několik desítek kilometrů mocné masy hornin zemské kůry snaží vytvořit nové, stabilnější uspořádání. Stejně tomu tak bylo i v případě čerstvě vzniklého variského horstva v druhé polovině karbonu. Geologové říkají tomuto kolapsu horstva postorogenní extenze a jeho typickým projevem …

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

Podoba krajiny v době ledové zrekonstruována z mamutích žaludků. Představy, že mamuti, sobi či srstnatí nosorožci žili v době ledové v obrovské bezlesé stepi táhnoucí se ze střední Evropy až na Aljašku, vyvracejí botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Podobu sibiřské krajiny doby ledové rekonstruovali ze zbytků rostlin a pylů, …

Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …

Ve vnímání vodního toku coby formy překážky jistě hrála v každodenním životě roli schopnost plavat. Narativní texty často zachycují nehody, které se při přechodu vodního toku udály. Jejich účastníci vždy byli v přímém ohrožení života. Pokud cestu skrze tok volí prchající válečníci, stávají se řeky mnohdy jejich hromadným hrobem. Ze …

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, …

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

Předpokládá se, že kníže Boleslav I. před polovinou 10. století na Řípu, snad na místě starého kultovního objektu z pohanských dob, vybudoval kamenný křesťanský chrám zasvěcený sv. Jiří. O mytické hoře Říp, pomyslném českém Araratu, který v podobě čedičové kupy charakteristického tvaru vyčnívá z polabské roviny mezi Roudnicí a Mělníkem …