Archiv článků: kvantové počítače

Atos poskytl bezplatný přístup k softwarovému balíku myQLM, který umožňuje experimentovat s kvantovým programováním na běžném osobním počítači. Atos, globální lídr v digitální transformaci, pomáhá vědcům a studentům experimentovat s kvantovými algoritmy. Nabízí nyní bezplatný univerzální přístup k programu myQLM, díky kterému si může kvantové programování vyzkoušet každý, a to …

Praktické využití kvantových počítačů závisí nejen na počtu qubitů, které dokážeme provázat, ale i na tom, jak dlouho dokážeme zapletený stav udržet, než dojde ke kolapsu vlnové funkce (dekoherenci). V současnosti nejstabilnější kvantové počítače (qubity na bázi supravodičů) dokáží výpočty provádět v řádu stovek mikrosekund. Viz také o novém experimentu: …

Systémy qubitů jsou extrémně náchylné k účinkům šumu, ať už je důsledkem vnějšího vlivu nebo náhodných chyb v materiálu, z něhož jsou qubity fyzicky realizovány. Vnějším vlivem přitom může být nejen přímo fyzická interakce s jinou částicí, ale i náhodná fluktuace teploty nebo elektromagnetického pole apod. Důsledkem šumu je rozpad …

Molekuly NaLi lze ochladit k teplotám blízkým absolutní nule pomocí kolizního chlazení. Složitější objekty ochlazené na ultranízké teploty by se mohly uplatnit pro kvantové počítání, protože při těchto teplotách půjde přesně řídit jejich chování. Až dosud se na dosaženou teplotu 200 miliardtin Kelvinů dařilo ochlazovat pouze atomy. Není zdánlivě nic …

Fluktuující spinová kapalina by mohla reprezentovat i kvantové výpočty – operace s qubity Na Argonne National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energeticky USA, přišli s nezvyklým experimentem ukazující změny chování magnetických materiálů. Mezi dva diamantové hroty umístili magnetický krystal, pak diamanty pomalu a po dlouhou dobu tlačili k sobě a …

Kvantové počítače využívají speciální kvantové algoritmy. Chceme-li využít eventuální vyšší rychlost kvantových počítačů, úlohu je třeba jim předat právě v příslušném algoritmu, asi ve stylu „vezmi qubit x, provaž ho s qubity y a z, poté změň hodnoty spinu těchto elektronů pomocí laseru tak, že…“. Příslušné programování dosud funguje na …

Kvantová kryptografie stojí na tom, že měřením systému se jeho stav změní (odposlech je prozrazen). V kvantových počítačích při odečítání výsledků kolabuje vlnová funkce (respektive v opačném pořadí). Jak si pak představit ono odečítání qubitů „beze měny“? Kolaps vlnové funkce se týká pouze zapletených, provázaných (entanglement) stavů. Naopak samotnou informaci …

Většina současných technologií kvantových počítačů vyžaduje extrémně nízké teploty. Jednou z možností qubitů fungujících za vyšších teplot představuje diamant. Qubit je zde vytvořen na defektu krystalové mřížky, když např. zaměníme atom uhlíku za atom dusíku nebo zde vytvoříme díru (míněno jako chybějící atom, nikoliv elektron). Američtí, ruští (tiskovou zprávu vydal …

Simulátory kvantových počítačů mají rozsáhlé využití, např. pro demonstraci principů nebo ověřování a ladění softwaru. Podstata qubitů s jejich provázaností znamená, že výpočetní náročnost simulace roste s počtem qubitů exponenciálně (což logicky koresponduje s výpočetními možnostmi kvantových počítačů). Výzkumníkům z University of Chicago a Argonne National Laboratory se nyní pomocí …

V příštím desetiletí pravděpodobně ještě nedojde k vývoji výkonných kvantových počítačů, které by představovaly reálnou hrozbu pro používané šifrovací algoritmy. Výzkum kvantových počítačů se rychle rozvíjí. Vědci dokonce tvrdí, že už dosáhli kvantové nadřazenosti, tedy schopnosti kvantových počítačů provádět výpočty mimo dosah nejvýkonnějších superpočítačů. Podle společnosti Ericsson však s největší pravděpodobností bude trvat …