Archiv článků: lingvistika

Umělá inteligence umí napodobit konkrétního člověka a zakrýt svůj AI původ

Vytvořit personalizovanou reklamu na míru konkrétnímu zákazníkovi, napsat volební slogan přesně pro vybraného voliče či odhalit autora anonymních nenávistných příspěvků na sociálních sítích. To vše umožňuje nová patentovaná AI technologie Cloakspeech vyvinutá lingvisty na FF UP v Olomouci. Lingvisté z Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli AI nástroj, který umí napodobit …

více »

Vědci objevili možný klíč k původu indoevropských jazyků

Zástupci nově objevené populace z oblasti severního Kavkazu a Dolní Volhy mohli hovořit tzv. indo-anatolštinou – tedy společným předchůdcem chetitštiny i dalších indoevropských jazyků. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i zástupci Ostravské univerzity, odhalil dosud neznámý díl skládanky týkající se původu indoevropských jazyků. Ve vzorcích staré DNA identifikovali novou …

více »

Lingvisté z Olomouce personalizují jazyk umělé inteligence

Doposud žádná umělá inteligence nemluvila jako člověk. Velký převrat v této oblasti však nyní nabízejí lingvisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP). Vyvinuli software, který to dokáže. Nový pomocník bude připraven k použití zhruba za měsíc. Napodobit člověka se snaží všemožné umělé inteligence, od ChatGPT přes Gemini …

více »

Je libo americano, nebo raději flat white?

Nabídka nápojových lístků nejrůznějších kaváren, cukráren, café barů, nověji také kávoték, caffetterií (chcete-li též caffeterií) či coffee housů se v posledních letech, zcela jistě k potěše kávových nadšenců, znatelně rozrostla o nové druhy káv. Její milovníci mají dnes na výběr z celé škály kávových nápojů, které se od sebe liší …

více »

Jazyky v tropech jsou prý hlasitější

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …

více »

Interpunkce pod lupou: v různých jazycích rychle vznikly podobné statistické charakteristiky

Analýza 7 evropských jazyků ukázala, že v jejich psané formě se použití interpunkce řídí stejným statistickým rozdělením. Do interpunkce vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově započítávali 10 „oddělovačů“ – tečku, tři tečky, čárku, středník, pomlčku, otazník, vykřičník, dvě závorky a uvozovky. Zkoumaly se dva soubory textů. …

více »

Nová analýza tvrdí, že indoevropské jazyky nevznikly ve stepi

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

více »

Málo frekventovaná slova umožní určit autora textu

Olomoučtí lingvisté analyzovali texty spisovatelů, politiků i vrahů a patentovali novou technologii, která pomůže určit autora. Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) vyvinuli unikátní technologii, která umožňuje automatické profilování osob. Zcela nová technologie najde využití v uzpůsobování internetového obsahu, v reklamě, v personalistice i při komunikaci …

více »

Jazyk plný „vyjmenovaných slov“

Angličtina měla v dávných dobách, řekněme tak v 10. století, pravopis dokonce fonologičtější než my. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. V češtině na rozdíl od angličtiny, …

více »