Archiv článků: magnetismus

Na MITu zjistili, že 2 vrstvy nitridu boru položené rovnoběžně vedle sebe vyvolají feroelektrický jev. Na jedné straně vznikne kladný a na druhé záporný elektrický náboj. Pomocí vnějšího elektrického pole lze rozložení obrátit. Významné je, že k jevu dochází už při pokojové teplotě a také odlišným mechanismem než u jiných …

Triangulen (triangulene), molekula se souhrnným vzorcem C22H12, byla předpovězena už před asi 70 lety, její úspěšnou syntézu ale oznámili až nyní. Strukturu ukazuje obrázek. Spiny dvou vyznačených elektronů se mají uspořádávat souběžně, tj. materiál byl navržen jako feromagnet a to na něm má být právě zajímavé. Až dosud se o …

Tým z Univerzity v Göttingenu, Ludwig Maximilian University v Mnichově a University of Texas (Dallas) zkoumal dvouvrstvý grafen. Ukázalo se, že extrémně čisté dvojvrstvy grafenu vykazují kvantování elektrického odporu při nízkých teplotách a téměř nedetekovatelných magnetických polích. Elektrický proud za určitých podmínek navíc protéká bez jakýchkoli ztrát energie. Důvodem tohoto …

Kondův jev a speciální kvantové provázání. Fyzikové vytvořili nový ultratenký dvouvrstvý materiál s vlastnostmi, které dosud vyžadovaly sloučeniny kovů vzácných zemin. Tento materiál, který lze navíc poměrně snadno vyrobit, by podle autorů výzkumu mohl poskytnout platformu pro kvantové výpočty, posunout výzkum nekonvenční supravodivosti a tzv. kvantové kritičnosti. Původně se vědci …

Místa po dopadech meteoritů, krátery, podléhají erozi a často je těžké taková místa identifikovat. Tým doc. Günthera Kletetschky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišel na to jak „zmizelá“ místa identifikovat podle hornin, co ztratily svůj přirozený magnetismus. Před pěti lety, v roce 2016, se v Santa Fe v Novém Mexiku …

Vědci zjistili, že že v kvazikrystalech s ikosaedrickou (ikosaedr = dvacetistěn) symetrií existuje magnetický řád s dlouhým dosahem, který se pod určitou teplotou mění ve feromagnetismus. Kvazikrystaly jsou známy již od 80. let 20. století a jejich objev si vysloužil Nobelovu cenu, jejich využití však až dosud zůstávalo nejisté, protože …

Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé. Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování? Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e …

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

S magnetickými monopóly je to složité, liší se i názory na to, zda se je vůbec podařilo připravit. Nová studie vědců z University of Vienna ovšem bere jejich existenci za hotovou věc a rovnou spekuluje, jak by se monopóly daly využít k přenosu informace nebo ukládání dat. V nově připravené …