Archiv článků: magnetismus

Slitiny s vysokou entropií jsou známy teprve asi 15 let. Jedná se o látky, kde je více prvků (zejména kovů, např. 5 různých kovů) smícháno v podobných poměrech – ne tedy jako v tradičních slitinách, kdy je v mědi trocha cínu nebo v oceli 1 % uhlíku (tedy 1 dominující …

Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo. Nejsilnější dnes používané magnety jsou ze slitin prvku vzácných zemin neodymu (NdFeB) a slitiny samaria s kobaltem …

Magnetické skyrmiony jsou víry magnetického pole, které překlápí spiny. Dají se použít k záznamu dat, kdy informaci nese samotná (ne)existence skyrmionu v daném místě. Skyrmiony lze ovládat pomocí vnějšího magnetického pole. Elektronika založená na skyrmionech by měla být energetický méně náročná a v některých ohledech také bližší biologickým neuronům než …

Langasit s holmiem ukazuje dosud neznámou reakci elektrické polarizace na změnu směru vnějšího magnetického pole. Magnetoelektrický jev může mj. obnášet situaci, kdy se vnějším magnetickým polem mění elektrické vlastnosti krystalu. Tento mechanismus hraje roli u některých typů senzorů a uvažuje se i o jeho využití při ukládání dat. Jak uvádí …

Vrstvy vůči sobě pootočených nebo různě zkroucených 2D materiálů nemají jen speciální elektrické vlastnosti, např. ve vztahu k supravodivosti. Twistronika, tedy oblast studující tyto struktury, by mohla přinášet i materiály s exotickými optickými vlastnostmi. Vědci z amerického CUNY (CUNY ASRC), National University of Singapore, University of Texas (Austin) a izraelské …

Antiferomagnetický Hallův jev přidává ke spintronice perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. V článku publikovaném v časopise Science Advances1 přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako …

Tvrzení v titulku vypadá hodně divoce, nicméně má jít o obdobu toho, že život upřednostňuje jednu z forem opticky aktivních látek oproti jinak identickým zrcadlově převráceným izomerům. Magnetické pole hýbe se spinem elektronů, bakterie Shewanella oneidensis pak kupodivu dokáže totéž – umí elektrony podle spinu „filtrovat“, tvrdí nyní vědci z …

Směs sulfidu molybdeničitého a železa může umožnit kombinaci klasické elektroniky se spintronikou. Kombinace polovodiče a feromagnetismu umožní výrobu tranzistorů, které budou současně spintronické – dokáží tedy rychleji zpracovávat informace, více jich uložit a s menší spotřebou energie. Taková zařízení mohou přinést větší pokrok než snaha o další miniaturizaci stávajících součástek. …

Vědci poprvé pozorovali tzv. magneticko-akustické vlny. Jinak řečeno spinové vlny (magnony) řízené zvukem. Experimenty na University of Barcelona, Institute of Materials Science of Barcelona a synchrotronu ALBA ukázaly, že magnetoakustické vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, řádově až v centimetrech. Mohly by se uplatnit pro kódování informací v pamětech …

Studium magnetismu a obor zvaný krystalografie jsou na první pohled nesouvisející disciplíny. U některých typů magnetických látek však dochází, především za nízkých teplot, k periodickému uspořádání magnetických momentů. Na záznamu neutronové difrakce se toto uspořádané projeví jako dodatečné píky, z jejichž poloh a intenzit lze orientaci magnetických momentů zpětně zjistit. …