Archiv článků: materiály

Nanovlákna z fosforenu zvyšují účinnost solárních článků

Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …

více »

Zjistilo se, jak defekty v grafenu souvisejí s vodivostí

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností – včetně role strukturních defektů. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zjistili, že když zkombinují dvě různé metody …

více »

Borofen nemusí růst jen na kovech

Borofen, tedy 2D varianta boru, se dosud pěstuje především na kovových površích metodou epitaxe z molekulárních svazků – při kondenzaci látky z plynné fáze na příslušném substrátu, obvykle ve vakuu. Qiyuan Ruan, Boris Yakobson a jejich kolegové z Rice University nyní navrhují, že jako podklad by mohl sloužit i hexagonální …

více »

Nový nanomateriál připomíná povrch Marsu

Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …

více »

Chytrý materiál detekuje poškození změnou barvy

Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …

více »

Ramenonožec si dokáže z tvrdé skořápky udělat pružnou

Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …

více »

Magnetismus „bez spinů“ objevili i v grafenu

Tým z Univerzity v Göttingenu, Ludwig Maximilian University v Mnichově a University of Texas (Dallas) zkoumal dvouvrstvý grafen. Ukázalo se, že extrémně čisté dvojvrstvy grafenu vykazují kvantování elektrického odporu při nízkých teplotách a téměř nedetekovatelných magnetických polích. Elektrický proud za určitých podmínek navíc protéká bez jakýchkoli ztrát energie. Důvodem tohoto …

více »

Nový materiál s těžkými fermiony napodobuje kovy vzácných zemin

Kondův jev a speciální kvantové provázání. Fyzikové vytvořili nový ultratenký dvouvrstvý materiál s vlastnostmi, které dosud vyžadovaly sloučeniny kovů vzácných zemin. Tento materiál, který lze navíc poměrně snadno vyrobit, by podle autorů výzkumu mohl poskytnout platformu pro kvantové výpočty, posunout výzkum nekonvenční supravodivosti a tzv. kvantové kritičnosti. Původně se vědci …

více »

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

více »