Archiv článků: materiály

2D forma diamantu s borem a dusíkem… Wang Xianlong z Čínské akademie věd a jeho kolegové popsali novou metodu, jak zlepšit stabilitu diamanu syntetizovaného za vysokých tlaků. Ukázalo se, že stabilita materiálu lze zvýšit a jeho další vlastnosti (struktura, elektrický odpor) se dají ladit pomocí dopantů, konkrétně atomů bóru a …

Při vzniku duhy působí vodní kapky na světlo podobným způsobem, jakým je ovládáno v laboratořích pomocí nejvyspělejších technologií. Přímou analogii obou optických mechanismů prokázal společný projekt, na kterém se podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Vědci poprvé získali unikátní holografický obraz kruhové duhy vytvořené …

Diborid hořčíku, respektive borid hořečnatý MgB2 (tj. boru odpovídá oxidační číslo -I) se již delší dobu vzhledem ke své tvrdosti používá v leteckém průmyslu a také je studován jako supravodivý materiál. Vědci ze švédské Linköping University nyní přišli na velmi zajímavý jev. Pokud příslušný drátek z boridu natahujeme, materiál si …

Minerál muskovit, druh slídy, se v elektronice používá jako izolant. Nový výzkum nicméně ukázal, že ve 2D podobě, eventuálně už při ztenčení na několik vrstev, se tento materiál chová jako polovodič. To, že k přechodu do vodivostního pásu potřebují elektrony méně energie, je dáno zřejmě tím, že čím tenčí vrstva, …

Amorfní grafit, respektive amorfní grafen, tak nazvali vědci (možná) nově popsanou modifikaci uhlíku. Poptávka po grafitu stoupá mj. kvůli elektrodám Li-Ion baterií v elektromobilech – taková Tesla Model S spotřebuje kolem 54 kg grafitu. David Drabold a Jason Trembly z Ohio University se pokusili hlad po uhlíkových materiálech vyřešit co …

Mikrodutiny, hrbolky a ještě sloupky, vše v různých měřítkách… Rychlost varu vody na horkém povrchu ovlivňují dva hlavní faktory, které ale působí proti sobě. Rychlý var znamená rychlý vznik bublinek. Jenže pokud je bublinek příliš mnoho, mohou se spojit a vytvořit film páry, který pak přenos tepla z povrchu do …

Výroba velkoplošného grafenu, který by byl dostatečně kvalitní a současně levný, představuje stále problém. Možné řešení je začít od běžného grafitu a z něj nejdřív vyrobit oxid grafenu. Již před několika lety se podařilo přeměnit oxid grafenu na grafen zahřátím materiálu na 3 500 – 3 800 K pomocí laserových …

2,5D materiály je, když nic jiného, hezký pojem. Neznamená neceločíselnou dimenzi ve smyslu fraktálů, ale různé kombinace 2D monovrstev, ať už se sebou navzájem nebo s dalšími látkami včetně těch „běžných objemových“. Hiroki Ago z japonské Kyushu University a jeho kolegové nyní v Science and Technology of Advanced Materials publikovali …

Nově vyvinutá metoda žíhání při nízkých teplotách na nanoúrovni zachová strukturu zlata a stříbra, i když se z obou kovů současně vytvoří slitina. Objev má najít využití při výrobě kontaktních čoček, holografických optických prvků a dalších optických komponent; nová slitina totiž odráží celý rozsah spektra. Nanostruktury kovů mají často odlišné …

Vrstvy atomů grafenu nebo jiných 2D materiálů pootočené vůči sobě mají velmi zajímavé vlastnosti. Kromě pootáčení se k dosažení speciálního geometrického uspořádání dnes používá také kroucení vláken. Podle nové studie ale můžeme na míru navržená uspořádání atomů vytvářet i jednodušeji – materiál by mohl jít připravovat na nerovném povrchu. Boris …