Archiv článků: materiály

Zpevňování slitin nanočásticemi je pokládáno za nový perspektivní způsob přípravy materiálů. Nanočástice přidávané v průběhu legování dodávají slitinám jedinečné vlastnosti. Tato technologie byla již použita k inovaci vysoce pevných hliníkových slitin a nebo různých ocelí. Problém ale je, že nanočástice mají nízkou tepelnou stabilitu, při vyšších teplotách se různě shlukují …

Excitony, tedy vázané páry elektron-díra, představují v posledních letech oblíbený předmět výzkumu, především s ohledem na vývoj elektroniky příští generace. Tyto kvazičástice (elektron, který excitací vyskočí z valenčního do vodivostního pásu, a kladně nabitá díra, která po něm zůstane) se v materiálech nadále pohybují společně. Aktuální výzkum se zaměřil na …

Krása materiálu spočívá v tom, že produkuje chirální světlo i při pokojové teplotě. Nový typ dvojrozměrného materiálu, který vyzařuje strukturované světlo, vytvořili vědci a vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Materiál s unikátními vlastnostmi může zlepšit hustotu informace v optické komunikaci …

Na povrchu ledu se i při teplotě pod nulou vytváří tenká vrstva kapalné vody. Díky tomuto jevu drží pohromadě např. sněhové koule. (Nemá to nic společného s tím, že led taje od okrajů, když ho vyndáme z lednice/když stoupne okolní teplota; zde nás zajímá jiný jev nastávající skutečně pod teplotou …

Malá krabička propojená s mobilním telefonem. Právě tak vypadá nový biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity …

Kde se bere řada anomálií vody? Nová fakta dále komplikují stávající představy. Vědci objevili nový typ ledu, který se oproti jiným modifikacím dosud nejvíce podobá kapalné vodě. Nová modifikace je amorfní, nikoliv krystalická. Amorfní ledy jsou na Zemi vzácné, ve vesmíru ale naopak převažují. Je to proto, že v chladnějším …

Organické vodiče již existují asi půl století, jsou pružné a snadněji se tvarují i jinak zpracovávají než kovy (nemusí se tavit atd.), stále ale mají určitá omezení. Potíž je hlavně v tom, že tyto materiály nejsou příliš stabilní; mohou ztratit svou vodivost třeba už jen vlivem vlhkosti nebo zvýšením teploty. …

Zobrazování objektů pomocí neutronů, tzv. neutronová radiografie, v současné době zažívá prudký rozvoj, který též souvisí s budováním tzv. tříštivých neutronových zdrojů. Jsou to výzkumná zařízení, která generují neutronové záření pomocí jaderné reakce vysokoenergetických protonů urychlovače a jádra některého z těžších prvků, například olova. Jaderné tříštění (anglicky spallation) je vyvoláno …

Sluneční světlo obsahuje vysokoenergetické ultrafialové fotony s vlnovou délkou kratší než 400 nm, které lze využít například k fotopolymeraci za vzniku pryskyřic a aktivaci fotokatalyzátorů chemických reakcí (výroba „zeleného“ vodíku, umělá fotosyntéza a další procesy výroby organických látek paliv apod.). Ultrafialové záření také funguje jako dezinfekce. Z dopadajícího slunečního záření …

Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám dosahujícím mínus 270 stupňů Celsia, to je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. Výsledky budou známé v první polovině roku …